Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Alkoholici jsou denně opilí aneb největší mýty o alkoholismu

  0:27aktualizováno  0:27
Alkoholici jsou většinou lidé na okraji společnosti, kteří pijí denně. Na léčení musí přijít alkoholik sám od sebe, jinak léčba nemá smysl. Léčba je stejně většinou zbytečná, protože alkoholici začnou znovu pít. Představujeme vám největší mýty o alkoholismu.
Češi patří mezi nadprůměrné konzumenty alkoholických nápojů.

Češi patří mezi nadprůměrné konzumenty alkoholických nápojů. | foto: Profimedia.cz

Češi patří podle studie společnosti GfK Praha mezi nadprůměrné konzumenty alkoholických nápojů v Evropě. Pouze jednadvacet procent Čechů abstinuje (evropský průměr abstinentů tvoří dvaatřicet procent).

Co se týká pití alkoholových nápojů, patří Česko mezi pětici zemí, kde je konzumace nejvyšší. Seznamte se s největšími mýty, které o závislosti na alkoholu kolují:

Mýtus: Většina alkoholiků po léčení stejně začne znovu pít

Je skutečně pravda, že podle některých zdrojů prodělá až devadesát procent léčících se alkoholiků alespoň jednu recidivu, ale to v žádném případě neznamená, že by se většina závislých na alkoholu nevyléčila.

Podle údajů Anonymních alkoholiků z roku 2007 začne přibližně třetina alkoholiků po léčení znovu pít do jednoho roku, další třetina vydrží abstinovat až pět let a třetina abstinuje déle než deset let (po uplynutí této doby už se recidiva nepředpokládá).

Odborníci se shodují na tom, že na úspěšnost léčby má vliv především stádium závislosti, v němž se alkoholik přijde léčit.

Podle výzkumu provedeného v Kalifornii existuje větší riziko alkoholové recidivy v případě, že jste vdaná starší žena se sklonem k depresím, která začala pít v časném věku. Němečtí lékaři oproti tomu zjistili, že riziko alkoholové recidivy po léčení má přímou souvislost s velikostí amygdaly (párová struktura ve spánkových lalocích, která představuje jakési emoční jádro mozku). Závěry obou výzkumů byly zveřejněny v American Journal of Psychiatry.

Mýtus: Alkoholik se musí přijít léčit sám, jinak nemá léčba smysl

Většina alkoholiků naopak do léčby nenastupují z vlastní iniciativy, ale velmi často jde o výsledek naléhání rodiny, přátel, nebo okolí. Podle britské studie z roku 2006 přivede naprostou většinu alkoholiků k léčení kumulace problémů, které jim pití způsobuje, a tlak okolí.

Osobní nespokojenost se sebou samým a současným stavem je pouze minoritní motivací. Konkrétní motivace má však na výsledek léčby pouze zanedbatelný efekt.

Mýtus: Alkoholici jsou většinou bezdomovci a další životní ztroskotanci

Představujete si alkoholika jako zarostlého bezdomovce s červeným nosem? Jenže alkoholiky se naopak stále častěji stávají mladí úspěšní lidé. Dokázal to například výzkum z roku 2007, který provedl National Institute on Alcohol Abuse and Alcoholism. Podle něj stále častěji propadají alkoholové závislosti například studenti vysokých škol.

Mladí lidé od dvaceti do čtyřiadvaceti let tvoří dvaatřicet procent všech alkoholiků. U jednadvaceti procent lidí je alkoholismus přidružen k duševní poruše, nejčastěji k poruše osobnosti. Devatenáct procent alkoholiků najdete mezi dobře zajištěnými, úspěšnými managery ve středním věku.

Dalších devatenáct procent jsou lidé kolem třiceti let, otcové a matky orientovaní výrazně pro rodinu a pouhých devět procent alkoholiků jsou lidé "na okraji společnosti", jako jsou bezdomovci, gambleři a podobně.

Mýtus: Sklony k alkoholismu se dědí

Populárním "alkoholickým" mýtem je přesvědčení, že sklony k alkoholismu jsou dědičně podmíněné a lze je ovlivnit je do malé míry. Je skutečně pravdou, že děti alkoholiků jsou vystaveny většímu riziku, že se budou s alkoholismem potýkat i ony.

Podle údajů American Academy of Child and Adolescent Psychiatry je tato pravděpodobnost dokonce čtyřikrát větší. Jenže podle odborníků je pravděpodobné, že spíš než geny je na vině vliv prostředí, ve kterém děti vyrůstají.

Dokázal to i výzkum z roku 2005, jehož závěry byly zveřejněny v magazínu Alcoholism: Clinical and Experimental Research. Podle něj určují sklony k alkoholismu u dětí a dospívajících spíše takové faktory, jako jsou osobnostní charakteristiky, psychopatologie rodiny, demografická data rodiny a problémové chování. Jinými slovy, například problematické rodinné vztahy mají na potenciální budoucí alkoholismus dítěte větší vliv než genetická zátěž.

Mýtus: Alkoholici jsou denně opilí

Utěšujete se tím, že pokud denně nevysedáváte v hospodě, nebo si každý večer doma neotevřete láhev vína, nemůže se vás alkoholismus týkat? To jste ale na omylu. Zdaleka ne všichni alkoholici pijí každý den. Člověk závislý na alkoholu může své "špičky" klidně proložit několika dny i týdny, kdy alkohol nepije téměř vůbec.

Po nich pak následuje několik dnů, kdy nárazové pití přestává zcela kontrolovat. Alkoholismus se nediagnostikuje podle toho, zda jste denně opilí, ale bere se v úvahu celá řada dalších faktorů, které závislost doprovází.

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

V Primarku se můžete od hlavy až k patě obléci jako Harry Potter.
Vzhůru do Bradavic. Řetězec nabízí kolekci inspirovanou Harry Potterem

Fanoušci malého čaroděje slaví. Svého hrdinu mohou konečně mít doma prostřednictvím nové kolekce oblečení, papírenských a bytových doplňků, kterou nabízí...  celý článek

ilustrační snímek
Poradna: Pubertální dcera se chová, jako by se jí netýkala menstruace

Moje dcera se chová, jako by neměla žádnou menstruaci a vůbec se jí to netýkalo. Když se snažím zavést na to hovor, otočí hlavu a ignoruje mě. Čtenářka Ina...  celý článek

Zakladatel společnosti Scio Ondřej Šteffl
Ondřej Šteffl: Svět bude potřebovat lidi, kteří se umějí a chtějí učit

Umět se učit, kritické myšlení, kreativita, flexibilita, ale i empatie a laskavost – to jsou klíčové dovednosti ideálního pracovníka příštích let. Alespoň to...  celý článek

Ilustrační fotografie
Osm fyzických příznaků úzkosti. Bušení srdce, teplota i brnění nohou

Projevy úzkosti mohou být velmi pestré. Od klasických jako neklid, bušení srdce, motání hlavy nebo třes rukou až po ty méně obvyklé, které leckdy překvapí.  celý článek

Crop topy jsou hitem léta.
Tři tipy jak nosit crop top. Trendy letního kousku se nemusíte bát

Odhalená kůže k létu prostě patří. A to i v případě, že postrádáte míry modelky. Zkrácená délka topu tak může být příjemným zpestřením vašeho outfitu. Zkusit...  celý článek

Další z rubriky

Ilustrační fotografie
EQ může za to, že se i ze čtyřkařů stávají šéfové

Ne, nepřehlédli jste se. Nejde o IQ, jde skutečně o EQ - neboli o emoční inteligenci. Skrývá se za ní schopnost sebeovládání, empatie a spolupráce s okolím....  celý článek

Ilustrační fotografie
Nedaří se vám otěhotnět? Šest tipů, které usnadní početí

Za neúspěšnou snahou otěhotnět může stát několik překvapivých faktorů. Stres, starší partner, ale i nadváha. Zjistěte, co všechno si hlídat a na co pamatovat,...  celý článek

Ilustrační fotografie
Sedm příznaků zánětu močových cest, které byste neměli podceňovat

Infekce močových cest je velmi časté onemocnění a podle statistik potká každou ženu nejméně jednou za život. Symptomy se mohou pohybovat od velmi jemných a...  celý článek

Další nabídka

arome.cz

Pleťové masky v podobě smajlíků: roztomilé, nebo děsivé?
Pleťové masky v podobě smajlíků: roztomilé, nebo děsivé?

Že už jste toho v kosmetickém průmyslu viděli hodně? Novinkou jsou nyní plátýnkové masky s potiskem facebookových smajlíků.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.