Podle serveru www.proalergiky.cz není takzvaná sluneční alergie typickou alergií, ale pouze reakcí podobnou té alergické. Sluneční paprsky pouze vyprovokují alergeny, které jsou v kůži přítomny, a ty na pokožce vyvolají změny.
Samotné Slunce tedy za nic nemůže, příčina potíží je přímo v člověku.
Zatímco kůže zdravých lidí reaguje přiměřeně a poškodí se teprve nadměrným sluněním, kůže citlivých osob reaguje za určitých podmínek neúměrně. „Projevy neúměrných reakcí dělíme na fototoxické a fotoalergické,“ informuje dermatoložka MUDr. Daniela Kaňovská.
Fotoalergické a fototoxické reakce
Fototoxické reakce jsou způsobené zvýšenou citlivostí kůže vůči ultrafialovému neboli UV záření podmíněnou zevně nanesenými či vnitřně podanými látkami. Vznikají při celkovém užívání některých antibiotik, léků na snížení vysokého tlaku, protizánětlivých léků, psychofarmak a dalších. Z místně používaných léčiv jsou nejčastějšími vyvolavateli protizánětlivé gely a krémy, dehet, ale také rostlinné šťávy a parfémy. Zjednodušeně lze tento jev popsat jako „snadné spálení“.
Fotoalergické reakce vznikají u vnímavých pacientů a mají alergickou podstatu. Působením UV záření vzniká z vlastních či přijatých látek alergen, který dále vyvolává alergickou reakci na kůži. Projevy přetrvávají delší dobu a u některých typů se mohou stát chronické. Mohou mít podobu slunečního ekzému nebo sluneční kopřivky, o kterých je řeč dále.
Otužování světlem
Nejčastějším fotoalergickým projevem je tzv. polymorfní světelná erupce, lidově označovaná jako sluneční ekzém nebo sluneční alergie. „Postihuje zpravidla ženy mezi 20. a 40. rokem věku při prvním jarním oslunění nebo i uprostřed léta při velmi prudkém slunění, třeba po příjezdu na dovolenou k moři,“ varuje Kaňovská. Projevy vznikají za hodiny až dny po oslunění. Mohou být velmi různorodé: od svědivého zarudnutí, přes „krupičku“ až ke splývajícím mokvajícím puchýřkům. U jednoho pacienta má onemocnění vždy stejný vzhled. „S postupujícím létem se kůže otužuje a projevy jsou mírnější, stejně tak po návratu od moře se potíže již v sezoně nevracejí,“ uklidňuje dermatoložka.
Nemocným lékař předepíše antihistaminika k celkovému užívání a na postižená místa protisvědivé zásypy nebo tekuté pudry, například s taninem. U obtížnějších případů může doporučit i kortikoidy. „U některých pacientů má velmi dobrý efekt předsezonní světloléčba – postupné otužování kůže malými a stoupajícími dávkami UVA a UVB záření. Také byl pozorován částečný pozitivní efekt beta karotenu v tabletách. Nejdůležitějším preventivním opatřením je používání ochranných opalovacích krémů proti UVA i UVB záření, které je nutno používat i při užívání beta karotenu či po absolvované světloléčbě,“ radí Kaňovská.
Opalovací přípravky blokující UV záření jsou podle serveru www.proalergiky.cz vhodné i pro jedince, kteří sice netrpí sluneční alergií, ale mají třeba jen citlivější pokožku nebo je čekají velké dávky slunečního záření, například na dovolené.
Sluneční kopřivka
Doktorka Kaňovská také upozorňuje na vzácnější, ale dramatičtěji probíhající onemocnění, kterým je sluneční kopřivka. Jde o alergickou reakci vyvolanou UV zářením a podmíněnou už existující alergií tzv. časného typu. Vzniká po několika minutách slunění výsevem svědících kopřivkových pupenů na kůži. Pupínky mohou splývat do větších ložisek až otoků. V těžších případech se objevují i jiné příznaky, např. bolesti hlavy, nevolnost, pokles tlaku nebo kolapsové stavy. V lehčích případech odeznívá do dvou hodin.
„Je vždy nutno odejít ze slunce, podávají se celkově antihistaminika, někdy kortikoidy. Jako prevence se opět využívá ochranných opalovacích krémů proti UVA i UVB záření, a to i před krátkodobým pobytem venku. Také se zvyšuje tolerance kůže postupným ozařováním ultrafialovými paprsky před sluneční sezonou a podávají se léky ze skupin antimalarik a kortikoidů,“ prozrazuje Kaňovská.
