Právě teď na přelomu dubna a května nastává období nejintenzivnější koncentrace pylů, hmyzu a dalších látek, na které může imunitní systém zareagovat vyhlášením poplachu. Co dělat, když jste alergička a k tomu ještě těhotná?
Máte alergickou rýmu?Vyplněním dotazníku, který najdete na stránkách České iniciativy pro astma (ČIPA), můžete zjistit, zda onemocněním trpíte či nikoliv. Stačí jej přinést do ordinace svého lékaře, který test posoudí a provede další případná vyšetření. |
Léčba alergie, a tedy i alergické rýmy, podle docenta Petra Čápa z pražské Nemocnice Na Homolce žádná významnější specifika pro těhotné ženy nepřináší. Vždy ale platí, že pokud byla žena přecitlivělá na konkrétní alergen, gravidita to nezmění.
Proto je podle něj nezbytné domluvit si schůzku u odborníka, jakmile pacientka zjistí, že je těhotná. Už proto, aby věděla, které léky může dál bezpečně užívat a kterým se raději - zejména v prvním trimestru - vyhnout.
Nejčastější lékyna alergickou rýmu Antihistaminika – léky první volby u všech typů alergické rýmy Topické nosní steroidy – léky pro střední a těžší formu onemocnění, aplikovány jsou přímo na nosní sliznici Kromony – určeny pro lehčí formy alergické rýmy nebo její léčbu v raném dětském věku. Mají slabší protizánětlivý účinek než topické steroidy Antileukotrieny – pro léčbu alergické rýmy, která je způsobena pyly |
"Hlavně žádnou paniku," radí alergolog docent Petr Čáp z Nemocnice Na Homolce. Konzultace s odborníkem je podle něj vhodná i proto, že mnoho těhotných žen bez porady s lékařem přeruší již probíhající protialergickou léčbu ve snaze chránit nenarozené dítě před vlivem léků. "To ovšem může způsobit zhoršení onemocnění i jeho projevů," upozorňuje alergolog.
Obecně se dá říci, že za nejbezpečnější léky jsou považovány tzv. kromony protože jen 10 % inhalované dávky je absorbováno celým organismem. Proto jsou doporučovány v případě, že těhotná žena trpí alergickou rýmou. Nevýhodou je nutnost jejich častého podávání (4x denně). Naopak pozor by si měly dát pacientky u volně dostupných lokálních dekongestiv (léků uvolňujících průchodnost nosu), protože předávkování může způsobit poškození plodu. Opatrnosti je třeba také u antihistaminik, podávaných lokálně i celkově.
"Pokud to okolností umožňují, je dobré se lékům vyhnout především během prvního trimestru. Ten se kryje s obdobím vzniku základů orgánů ještě nenarozeného dítěte. Následně by každá pacientka měla další léčbu podstoupit po konzultaci a s vědomím lékaře. Přestože rovněž vyžadují opatrnost, považuji většinu nejmodernějších intranazálních kortikosteroidů, pokud jsou podávaná až od druhého trimestru, za nejúčinnější volbu s minimálním a stále přijatelným rizikem," dodává docent Čáp.
Alergická rýma může způsobit astma Tento proces se jmenuje "alergický pochod". Dochází k němu při zanedbání léčby alergické rýmy, ze které si pacient časem "vypěstuje" bronchiální astma. Riziko rozvoje astmatu u pacientů s chronickou rýmou je 3x – 4x vyšší. Pokud se alergická rýma objeví jako první onemocnění dítěte, zvyšuje se riziko vzniku astmatu oproti zdravé populaci dokonce až čtyřnásobně. |
Alergická rýma je jedním z nejčastějších chronických alergických onemocnění horních cest dýchacích, které podle odborníků postihuje asi 20 % lidí na celém světě. Mnoho z nich si přitom nepřipouští, že by jejich rýma mohla být chronická, a proto se neléčí vůbec anebo nesprávně pomocí volně prodejných léků.
Projevy alergické rýmy přicházejí většinou nečekaně. Stačí krátký kontakt s alergenem a během několika minut se rýma spustí. Stejně rychle, jako se příznaky objeví, mohou při odstranění alergenu odeznít. Alergeny se nejčastěji vyskytují ve vdechovaném vzduchu. Nosiči vnějších alergenů jsou pylová zrna a spory plísní, mezi vnitřní řadíme roztoče a různé částečky zvířecích či hmyzích těl.
Co byste měla vědět, když jste alergička a čekáte miminko?
1. Geny neošálíte
Pokud jsou rodiče dítěte alergici, je velmi pravděpodobné, že přecitlivělostí na některé látky bude trpět i potomek. Konkrétně v případě ženy je kritickým bodem placenta. Je totiž propustná nejen pro látky nezbytné pro vývoj dítěte (například kyslík nebo živiny), ale také pro protilátky produkované matkou proti látce, na kterou je alergická. Háklivost vůči stejné látce tak její potomek dostává do vínku již při narození s 50% pravděpodobností.
Možnost "přenosu" alergie na dítě ze strany otce je pak 30 %. A jsou-li alergici oba rodiče, pak pravděpodobnost, že jejich dítě bude alergické, činí dokonce 75 %.
2. Pozor na to, kde pobýváte
Na vývoj plodu nepřímo působí i škodlivé látky, které se nacházejí v našem okolí. Nejvíce škod pak napáchá znečištěné ovzduší, konkrétně smog, inverze nebo výfukové zplodiny. Těhotná žena by se proto měla co nejvíce vyhýbat takto znečištěným místům. V případě, že v takovém prostředí pracuje, je vhodné ihned po otěhotnění odejít na rizikové těhotenství.
3. Stop cigaretám
Silné kuřačky většinou nechtějí slyšet argumenty, proč přestat se zlozvykem již před otěhotněním. Je ovšem prokázáno, že nestačí típnout cigaretu poté, co těhotenský test ukáže dvě čárky. Nejlepší je totiž skončit s kouřením několik měsíců před samotným početím, aby se tělo dokázalo včas zbavit toxických látek.
Totéž ovšem platí i pro partnera, neboť i pasivním kouřením se do těla matky dostávají škodliviny, které mají vysoký podíl na vzniku alergií a astmatu. Tím totiž děti kuřaček podle statistik trpí mnohonásobně častěji, než je tomu u žen nekuřaček.
4. Dbejte na zdravý jídelníček
Těhotné ženy většinou dbají na pestrou a vyváženou stravu, ovšem pokud jste alergička, měla byste si jídelníček pečlivě hlídat i po porodu. Minimálně v prvních šesti měsících života dítěte, zejména u dětí s pozitivní rodinnou anamnézou, je při kojení třeba vyhnout se adaptovaným kravským mlékům. Naopak včas by mělo dítě dostávat příkrmy z masa, zeleniny a ovoce. Stejně tak se doporučuje neotálet s přidáním potravin obsahujících lepek, například cereálních kaší. Maminky by pak neměly dětem v jejich zájmu ani ve vyšším věku podávat průmyslově upravované potraviny nebo nápoje.
Desatero při alergické rýmě v těhotenství:
1. Měňte ložní prádlo jednou týdně a perte jej při teplotě minimálně 60 °C.
2. Je-li to možné, pořiďte si protialergické ložní prádlo.
3. Používejte matracový chránič.
4. Odstraňte z pokojů koberce.
5. Utírejte prach z nábytku dvakrát týdně.
6. Vytírejte podlahy na vlhko.
7. Ošetřete mrazem plyšové hračky (nejlépe v mrazničce při teplotě minimálně – 15 °C).
8. I venku se snažte vyhýbat alergenům, na které jste přecitlivělá.
9. Dodržujte léčebný režim doporučený vaším alergologem.
10. Pokud ještě nejste těhotná, naplánujte si početí tak, aby 1. trimestr těhotenství proběhl v období, kdy je nejméně alergenů, tedy na podzim nebo v zimě.
