ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Adoptuju babičku aneb přibývá inzerátů na náhradní prarodiče

  • 40
Ne všechny rodiny mají vlastní babičku poblíž, proto se stále častěji poohlížejí po nějaké náhradní. Třeba i přes inzerát. Pořád totiž platí, že lepší adoptivní babička než žádná.

"Poptávka po babičkách roste, hlavně u rodin s malými dětmi, kterým rodiče už zemřeli nebo bydlí daleko," říká Jiří Hrabě ze společnosti Elpida, která se věnuje seniorům. Na jejích webových stránkách se dá najít řada inzerátů.

"U nás je o náhradní babičky taky velký zájem," potvrzuje i Lenka Kopecká, spoluzakladatelka společnosti Veselý senior. Říká, že sháňka po babičkách se rozjela teprve loni na podzim. Prostě: náhradní babička je nový fenomén dnešní doby.

"Mladým lidem chybí vztah se starší generací a jakési zasazení do historického kontextu. Je důležité přirozeně se učit od prarodičů. Já třeba dodnes vím, že to byl děda, kdo mě naučil malovat kolo," říká Jiří Hrabě z Elpidy. Dnes takový kontakt s někým, kdo by děti učil a miloval, chybí dvojnásob, protože rodiče déle než kdykoliv jindy sedí v kancelářích, aby uživili rodinu, nebo dojíždí daleko za prací, takže ten čas pro děti by měl mít někdo jiný.

Ilustrační snímek

Babičky zmizely

Jenže společnost se změnila. Kromě toho, že je běžné na rozdíl od doby před dvaceti lety žít třeba tisíce kilometrů daleko od původní rodiny, dnešní šedesátnice nejsou ženy, které by chtěly doklepat život utíráním soplíků svých vnoučat. Ony tohle kolo už mají za sebou s vlastními dětmi, navíc stále ještě pracují a mají konečně čas se věnovat sobě.

"Aktivní život se prodlužuje a šedesátnice nejsou na sklonku života, ale jsou to akční, sebevědomé a sexy ženy. Jezdí po světě, užívají si, a nechtějí, aby jejich jedinou rolí byla poskytovatelka emočního zázemí pro vnuky," říká olomoucký psycholog Petr Hroch.

To je další důvod, proč řada mladých rodin přichází o vlastní babičky a ty jsou akutně nedostatkové zboží. Funguje to však i naopak. Stovky jiných příležitostí mají i mladí, takže téma rodičovství čím dál víc mladých odsouvá až na někdy - kvůli práci, cestování či nemožnosti sehnat toho pravého partnera. A ženy, které by už rády babičkami byly, tak na své vnuky čekají marně.

"Já je mám, i nemám. Znám je vlastně jen z fotek v mailech nebo ze skypu," krčí rameny třiašedesátiletá Ilona Mrázková. Její syn žije se ženou a dvěma dětmi na Floridě. Odjeli tam hned po studiích, dnes mají úspěšnou firmu na čištění bazénů a návrat do vlasti rozhodně neplánují. Ostatně - jejich děti (dva a šest let) umí lépe anglicky než česky. Proto i ona se chystá podat inzerát: hledá mladou rodinu ze středních Čech, s malými dětmi. "Jsem akční, v důchodu a baví mě být s dětmi, vymýšlet pro ně hry. Když to nejde s vlastními vnuky, tak si holt nějak 'adoptuju'," plánuje Ilona Mrázková.

Rodin, které touží po tomtéž, přibývá. "Je to dobré řešení, generace si rozhodně mají co předávat a je smutné, když se děti vůbec nemají kde naučit chování ke starším," říká psycholožka Laura Janáčková.

Ale dodává: "Přesto - není nad vlastní babičky. Chápu, že dnes mají ženy mnoho možností, ale nechat si utéct babičkovství, je škoda. Právě vlastní babičky jsou pro vnuky moc důležité, mohou předávat rodinnou kontinuitu, popsat vnukům, co dělala máma či táta, když byli malí, nebo kde se babička poznala s dědečkem... Ony jsou pamětí rodiny, mezigenerační spojkou, která vytváří rodinná pouta. Je škoda se o to nechat připravit, ať už z jakýchkoliv důvodů," podotýká Janáčková. Zneužívání podle ní je, když prarodiče denně hlídají vnuky a ještě vaří celé rodině, ale třikrát týdně strávit pár hodin s vnuky je neocenitelná zkušenost.

Babička a vnuk
Babička a vnučka

Výhodný "obchod"

Přesto je lepší náhradní babička než žádná. "U cizích babiček sice nikdy nemůžete čekat takové to absolutní přijetí vnoučat, což je právě ta nejdůležitější role babičky: přijmout děti svých dětí, jaké jsou, a rozmazlovat je," říká psycholog Petr Hroch.

Současná poptávka po adoptivních prarodičích je spíš než vztahem dobrým výměnným obchodem. Platí tu něco za něco. Rodiče, kteří získají náhradní babičku, si občas mohou odfrknout a mít volno, aniž by finančně krvácela jejich peněženka za hlídání dětí. "Babičky" zase získávají odměnu v tom, že se naplní jejich citové potřeby.

"A taky je blaží pocit, že ještě stále nepatří do starého železa a jsou někomu užitečné. Takže je to oboustranně výhodná záležitost a je rozhodně lepší si babičku či vnoučata adoptovat než na mezigenerační vztahy rezignovat," dodává psycholog.