Dřívější porosty, ve kterých stromy rostly chaoticky "jak dříví v lese", postupně přeměnily ve víceméně pravidelné šiky stejně starých dřevin.
Dnes se totiž vánoční stromky pěstují jako na plantážích. První "sklizeň" pak nastává zhruba v šestém roce, kdy jsou stromky asi metrové, a končí asi v patnáctém, kdy jsou i třímetrové.
Stromek jako věc na jedno použití
Uříznutí stromku přeruší vodivé kanálky a pletiva na obvodu kmínku. Přísun vody a živin skončí, avšak odpařování z povrchu jehliček pokračuje. Stromek začíná odshora dolů vysychat rychlostí závisející především na vlhkosti vzduchu. Podle dendrologa Václava Větvičky, ředitele Botanické zahrady UK, přežije smrk, který je z běžných jehličnanů odolný nejméně, v klasickém panelákovém klimatu (relativní vlhkost vzduchu 30-50 %), jen tři až pět dní. V cihlovém pokoji s kamny (vlhkost 50-70 %) už ale tři až pět týdnů a ve vlhkém sklepě (70-90 %) dokonce tři až pět měsíců! Světlo či tma nehrají roli, vyšší teplota škodí nepřímo tím, že snižuje relativní vlhkost vzduchu. Užitečný je obdenní sprchování nebo alespoň rosení, jenže to zase nemají moc rády vánoční ozdoby...
Ponořit konec kmínku do vody nebo výživného roztoku má cenu jen u stromku čerstvě a šetrně uříznutého, takříkajíc přímo od pařezu. Při běžném nákupu jsou ovšem stromky staré i přes měsíc (norma povoluje řezat od 15. listopadu) a jejich kanálky jsou zaschlé, rozdrásané motorovou pilou a zalepené vyroněnou pryskyřicí. V takovém připadě částečně pomůže noví, šikmo vedený řez ostrou pilou s malými zuby.
Stromek jako člen rodiny
Módou posledních sezón se stal stromek živý. Pokud jej ovšem vykopeme v přírodě, porušíme tím jeho kořeny, což ruku v ruce se šokem ze změny okolní teploty rostlinu zpravidla zabije. Pokud ho ale už zjara obryjeme do velikosti nádoby, ve které ho chceme na vánoce doma mít, a obřez obklopíme rašelinou, lze stromek před vánoci opatrně vydloubnout a během dalšího jara pak vrátit zpátky do přírody. S timtéž stromkem lépe neopakovat.
Výhodné, pokud se to s nimi umí, jsou stromky prodávané ve vlastním kontejneru. "Musíme je ovšem patřičně otužit," radí doktor Větvička. "Napřed ho dáme na pár dní na balkón, pak do chladnější chodby, a takhle postupujeme 'dovnitř'. Samozřejmě pravidelně zaléváme. V panelákových podmínkách by stromek neměl zůstat déle než dva tři dny. Mezitím si vykopeme na místě, kde ho chceme chovat přes rok, díru velikosti kontejneru, vysypeme ji listím, a hlínu si schováme tak, aby nezmrzla. Cesta stromku ven pak může být rychlejší, lze jej dokonce i rovnou zasadit s kontejnerem do připravené díry a zaházet hlínou. Prvních pár dní přikrýt napřed dvěma, pak jedním pytlem. Při tomhle postupu by měl stromek vydržet nějakých pět sezón, a pokud jej každé tři roky přesadíme do většího kontejneru, i déle."
