Experiment holandských vědců je sice na samém počátku, ale téma alkoholu a jeho potenciálních léčebných účinků zaujalo média i širokou veřejnost na celém světě. Už při předešlých studiích odborníci zjistili, že mírné množství alkoholu může mít protizánětlivý účinek a může dokonce zvýšit hladiny "dobrého" HDL cholesterolu.
Nebezpečný cholesterol
Choroby, jako jsou cukrovka druhého typu a srdeční onemocnění, jsou spojovány se zanícením a zúžením tepen. To může vést ke zvýšeným hladinám "špatného" LDL cholesterolu, zvýšenému krevnímu tlaku a většímu riziku srdečních onemocnění nebo infarktu.
Cholesterol je životně důležitý lipid, který je součástí každé buňky. Slouží jako stavební kámen mozkových buněk, nervů a některých hormonů a je rovněž důležitý pro správné fungování jater a tvorbu vitamínu D.
Příliš vysoká koncentrace v krvi (hyperlipidemie) však znamená pro organismus zátěž, způsobuje kornatění cév a hrozí srdeční či mozkové příhody.
Jeden panák jako lék?
Holandští experti by při svých vědeckých testech rádi zjistili, zda "panák" vodky denně může ochránit před zanícením a ucpáním tepen. Jejich výzkum spočívá v pozorování a monitorování skupiny mužů ve věku dvaceti až čtyřiceti let, kteří každý den dostanou 100ml vodky smíchané s pomerančovým džusem.
Aby se zjistilo, jaký má vodka účinek na jejich organismus, budou rozděleni na dvě skupiny, z nichž jedna místo vodky dostává placebo. Testy, které budou zkoumat možné zdravotní účinky vodky, potrvají jeden rok.
Teprve pak se tedy veřejnost dozví výsledky této neobyčejné studie. Před závěrem svého experimentu vědci ovšem rozhodně nedoporučují zařazení vodky do každodenního pitného režimu jako zdraví prospěšného nápoje.
Historie vodky
Vodka je v současné době nejprodávanějším destilátem na světě, i když před rokem 1950 se mimo Evropu pila jen velmi vzácně. Už po roce 1970 však byla ve Spojených státech amerických oblíbenější než tradiční bourbon.
Původ této proslulé lihoviny není úplně přesně znám, ale obecně se má za to, že se začala vyrábět mezi Polskem, západním Ruskem, Běloruskem, Litvou a Ukrajinou, v oblasti, kde se pěstovaly obilniny. Dlouhou tradici má také ve skandinávských zemích.
Hořící víno nebo voda života
Slovo "vodka" bylo poprvé zaznamenáno v roce 1405 v úředním dokumentu v Polsku, ale v té době se vztahovalo spíše k medicíně a kosmetice. Pojmenování pochází pravděpodobně ze slovanského slova pro vodu, konkrétně z ruského slova "voda" a z polského "woda".
Jiné prameny uvádějí, že se ve středověku vodce říkalo "aqua vitae", což je latinsky voda života. Lidé z oblastí, kde vodka vznikla, pro ni našli své názvy, které mají v základu slovo hořet nebo pálit - v Polsku je to gorzała, na Ukrajině horilka a u nás v Čechách známá kořalka.
V Rusku se jí kolem osmnáctého století říkalo goryashchee vino neboli hořící víno.
Tajemství její popularity
Ačkoli se vodka pije tradičně samotná ve své čisté podobě a to především ve východní Evropě a Skandinávii, velmi populární se stala díky své neutrální chuti, která z ní dělá ideální základ mnoha koktejlů a míchaných nápojů jako jsou Bloody Mary, vodka s tonikem nebo s martini. Velmi oblíbená je mimojiné také proto, že po požití není cítit z dechu.
Ze žita i z bramborVodka obvykle obsahuje 35 až 60 % alkoholu, nejčastěji však 40% a vyznačuje se čirou barvou a výraznou alkoholovou chutí. Může být destilována prakticky z kterékoli rostliny bohaté na škrob a cukr, dnes se však většinou vyrábí z obilnin, jako jsou žito, pšenice, durrha (druh prosa) a kukuřice. Některé druhy vodky se vyrábějí také z brambor, melasy, sojových bobů, hroznového vína či řepy cukrovky. V některých státech střední Evropy - například v Polsku - se vodka vyrábí kvašením cukru a kvasnic. |
