Pokud povýšíme svůj nos na vládce našich smyslů, pak to platí doslova. Oko možná maskováním ošálíte, ale čich nikoliv. Takže přátelství člověka s parfémem má i svůj praktický důvod – prostě vůně, všichni bychom rádi sobě i druhým voněli.
No, a jak to tedy bylo dřív? Měli lidé stejně voňavé ambice, nebo je něco takového jen výdobytkem moderní doby? Parfémy i jejich vznik jsou sice zahaleny rouškou tajemství a mystiky, ovšem o tom, že byly milovány a používány už v dávných dobách, není pochyb.
Pod taktovkou myrhy
Asi ty vůbec nejstarší parfémy se stářím více než 4000 let byly nalezeny na Kypru. A základní suroviny takového starověkého parfému? Myrha a kadidlo, záležitosti, o kterých můžeme s jistotou tvrdit, že se vyskytovaly v arabských zemích. A jak se dostaly dál, to lze jen stěží vysvětlit.
Že by už tehdy fungovala skvěle řízená námořní doprava? Čert ví, v každém případě kadidlo vonělo téměř v každé domácnosti, spojovalo obyčejné smrtelníky s bohy při rituálních obřadech, zbavovalo negativní energie a očišťovalo.
KVÍZ: Vyznáte se ve světě vůní a parfémů? |
Slovo parfém bylo přímo odvozeno z latinského výrazu „procházet kouřem“. Kromě kadidla a myrhy byly samozřejmě důležité i vonné oleje, které dokázali plně docenit hlavně Egypťané. Ti namáčeli vonné rostlinky do olejů a vzniklé nálevy cedili přes jemné plátno, nebo rovnou nakládali okvětní plátky do tuku.
Jejich techniku převzali i ve starém Řecku, Římané do směsi myrhy a kadidla dávali další exotické ingredience, které získali z Indie. Parfémy byli natolik posedlí, že jimi polévali naprosto všechny a všechno kolem, včetně svých psů a koní.
(Ne)voňavý středověk
Zatímco v Evropě nastalo ve středověku parfémové temno, Arabové dováděli své mistrovství k dokonalosti. Objevili techniku destilace rostlin, objevili další voňavé rostlinky, zkrátka objevili velké umění. Díky křížovým výpravám se parfémy postupně dostaly i do Evropy, kde už na něco jako vůně skoro zapomněli.
Dárky z dalekých výprav pro manželky a milenky však zájem o voňavky zase oživily. První moderní parfém na starém kontinentu bývá připisován uherské královně Alžbětě, tedy spíš jejímu alchymistovi, který rozpustil vonné oleje v alkoholu a ve 14. století obohatil svět o tzv. uherskou vodu.
Vůni nemusíte rozumět. Záleží hlavně na tom, jaké emoce v nás vzbudí |
V 16. století se o rozšíření parfému postarala Kateřina Medicejská, Italka, která nový místní zvyk přivezla do Francie, kam se vdala, a zavedla parfémy jako módní novinku. V 17. století už všichni chtěli mít parfém – nebo aspoň parfémované rukavičky.
Cechy rukavičkářů a parfumérů měly totiž hodně společného, vůně dokázala zamaskovat pach nedokonale zpracované kůže. Vyhlášeným místem k nákupu voňavých rukavic bylo francouzské město Grasse, centrum parfémů. Celkově se parfémy těšily snad největší oblibě ve Francii, jenom si vzpomeňte na dvůr Ludvíka XV. a jeho Madame de Pompadour, která by bez nánosu voňavky neopustila své komnaty.
Změny vůní i směru
Jakmile se změnila technologie výroby parfémů, jakmile přišel industriální věk a parfémy se začaly vytvářet průmyslově, všechno už bylo jiné. Syntetické produkty umožnily výrobu ve velkém, parfuméři už nebyli odkázaní jen na dary přírody, ovšem o to víc museli studovat chemii.
Deset zásadních informací o vůních, které potřebuje znát každá žena |
Nastala ale i změna v distribuci – krejčí totiž rychle pochopili, že krásně oblečená žena znamená zároveň i krásně voňavá žena, takže k módním výtvorům začali přidávat vzorečky vůní, později je už některé výraznější značky, jako třeba Lanvin, začaly i prodávat. A parfémy najednou vydělávaly víc peněz než šaty!
Dnes už od krejčího jen tak vzorek asi nedostanete, parfémy totiž prodává něco zcela jiného – zdobný flakon a především reklama spojená s hvězdami, které jej používají. Na kolik slavných tváří, co spojily své jméno s parfémem, si vzpomenete? Britney Spears, Madonna? Nebo vidíte Elizabeth Hurley s oblakem vůně od Estée Lauder, či spíš Nicole Kidman s Chanelem?
Je to vážně věda
● Dříve byly základní surovinou těch nejlepších parfémů živočišné přísady. Ambra vylučovaná ze žaludku velryby, která požila sépii, pižmo z těla samce kabara pižmového, cibet z podocasního váčku cibetky a castoreum, tedy výměšek z lymfatických žláz, bobra – toho všeho se mohla přidat jen kapka, jinak by efekt byl úplně jiný než voňavý. Zvířátka však mají svá práva a mají na práci i jiné věci než dodávat tekutiny do parfémů, takže je dnes musela ve valné většině nahradit syntetika.
● Jak asi voněla Kleopatra, žena s velkým Ž? Tuto otázku si klademe celá staletí, přece jen řadu jejích triků a postupů na cestě ke kráse a dokonalosti známe a používáme, ale jak si představit vůni? Na pomoc k odhalení tajemství starověku přispěchala moderní věda v čele s archeology a experty na vůně. Na nalezišti kousek od Káhiry byly před deseti lety objeveny flakonky a keramické amfory, samozřejmě ani kapka vůně nezůstala, ale obal stačil, našly se v něm suché zbytky, ze kterých se pak daly odhalit použité ingredience. Chcete znát recept? Myrha, kardamom, olivový olej a skořice.
● Vydělávat se dá na všem, takže proč to nezkusit třeba na parfémech, které jsou vyrobené z věcí po nebožtíkovi? Vypadávají vám oči z důlku? Ale kdeže, je to jen skvělý marketingový tah jedné Francouzky. Chtěla pomoct všem, kteří stejně jako její matka, když jí zemřel manžel, stále čichají k věcem zesnulého ve snaze připomenout si jeho vůni. Rozhodla se proto, že přemění lidské pachy ve vůně, že je bude extrahovat z věcí zemřelého, a vytvoří tak vůni, která zajistí alespoň iluzi toho, že je váš drahý pořád s vámi.
● Která vůně nejvíc vzrušuje? Chcete vypadat ještě mladší, svůdnější a vášnivější? Chcete svést muže na první čichnutí? Odborníci mají jasno, na pány zabírá citron a mandarinka, pořádně je navnadí santalové dřevo, neodolají ylang-ylangu. Dámy podlehnou jasmínu, levandulím a růžím.
