Nyní čtyřicetiletá Lenka uvádí, že rozhodnutí nemít děti byl delší proces. Nejdřív myslela na to, že prostě musí. „S manželem jsme postupem času oba zjistili, že to pro nás není a necítíme touhu děti mít. Někdy před třicítkou jsem byla rozhodnutá,“ říká.
Její rodiče nic nenamítali, naopak ji podporovali, protože má zdravotní problémy. Blízké okolí však bylo podle jejích slov někdy dost protivné. „Trvalo mi poměrně dlouhou dobu, než jsem se naučila odpovídat na neustálé a dotěrné otázky bez projevování emocí. Zejména právě před tou třicítkou se mě ptala spousta lidí a dost urputně, bylo to náročné,“ vzpomíná.
Lidí, kteří učinili stejné rozhodnutí jako ona, přibývá. I tak se Česká republika v evropském kontextu řadí k zemím s nejnižším podílem bezdětných žen – mezi ženami narozenými ve 40. a 50. letech minulého století zůstalo bezdětných jen kolem pěti procent, uvádí Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (VÚPS). Téměř pětinový podíl bezdětných je odhadován u žen, které se narodily v první polovině 80. let. U mladších generací tento podíl bude nejspíše klesat k 11 procentům bezdětných.
Dobrovolně bezdětní. Češi nechtějí přivést potomky na zdevastovanou planetu |
Že mám dělohu neznamená, že musím mít děti
Jak potvrzuje Zpráva o rodině 2020, část dnešní společnosti ještě stále považuje bezdětnost za odchylku od normy či podivínství. Kriticky se k bezdětnosti pak staví lidé zejména v případě žen – u nich ji uvádí jako špatnou 44,8 procenta lidí, jako velmi špatnou 16,3 procenta. Neutrálně ji hodnotí třetina dotázaných.
Bezdětnost napříč EvropouPodle výzkumu z roku 2015 jsou počty bezdětných žen nejnižší právě v zemích bývalého Východního bloku kromě Česka také v Bulharsku, Estonsku, Maďarsku, Polsku či Rusku. Mezi 11 a 15 procenty bezdětných je ve Francii, Belgii, Gruzii, Německu, Švédsku či na Slovensku. Kolem 20 procent je pak v Rakousku, Itálii, Finsku, Nizozemsku nebo Velké Británii. |
Devětatřicetiletý Petr souhlasí, že pokud člověk nežije v naprosté izolaci, společenské stereotypy brát v úvahu musí. „U mužů je charakteristické to, že ve dvaceti necelá polovina říká, že děti nechce, ale ve čtyřiceti děti nakonec většina má. Proto když dvacetiletý mladík říká ‚děti nikdy‘, poměrně logicky to nikdo nebere vážně. I já jsem slýchal: ‚No jasně, to říkáš teď. To je u chlapů normální. Za 15 let budeš určitě taťka – a jak budeš rád!‘“ popisuje.
Genderové stereotypy si uvědomuje také šestadvacetiletá Kateřina. „Z jedné strany je prostě faktem, že větší část péče o dítě závisí na ženě, na straně druhé jsem měla partnera, který by mi péči o dítě pomohl. Dokonce byl ochoten zůstat doma na ‚mateřské‘,“ popisuje. Dodává však, že i díky němu si uvědomila, jak moc děti nechce: „Že neexistují žádné ideální okolnosti, za kterých bych to přijala,“ říká.
Jak uvedl psycholog Jiří Brančík, žena, která nepřivede na svět potomstvo, musí disponovat vnitřní silou, aby svoji bezdětnost ustála před okolím. „Pořád přežívá tendence bezdětné nějak exkomunikovat ze společnosti takzvaně normálních lidí. Veřejné mínění má jistou setrvačnost a posun k větší liberalizaci ještě chvíli potrvá, a to zvlášť na venkově nebo v malých městech. Jedno by si však měli všichni ti dotírající uvědomit: Všetečné dotazy zvědavců, kteří to možná ani nemyslí špatně, jsou nepatřičným zásahem do soukromí a intimity,“ potvrdil.
To si myslí také třicetiletá Táňa: „To, že mám dělohu, přece neznamená, že musím mít děti. I když je nebudu mít, budu pořád plnohodnotná žena a lidská bytost. Budu mít třeba lepší kariéru, víc svobody dělat si, co chci, víc času na seberozvoj. Být rodičem z vás automaticky lepšího člověka nedělá,“ doplňuje.
To si myslela také v lednu zesnulá moderátorka Novy Eva Jurinová, která svou bezdětnost jako mnohé další známé i neznámé ženy musela obhajovat. Pro magazín ONA Dnes uvedla, že nemít děti bývá v očích některých lidí dokonce větší minus než podivný druh mateřství, kdy se žena dítěti dostatečně nevěnuje, nebo si je naplánuje jen proto, aby si udržela svého muže.
Bezdětné páry mají šťastnější manželství, ukázal průzkum |
Moje rozhodnutí je moje
Šestadvacetiletá Kateřina říká, že si byla už od útlého dětství jistá, že děti mít nechce, a nikdy ji ani nenapadlo, že by je měla. „Rodina si nejdřív myslela, že je to rozmar puberťáka, ale s tím, jak čas ubíhal, mě začali brát vážně. Již se na nic neptají, ničemu se nediví a berou to,“ uvedla.
Ve věku čtyřiadvaceti let se rozhodla pro bezdětnost také Slovenka Lenka, která se se svým snoubencem shoduje, že si děti pořizovat nechtějí. Jak zdůrazňuje, to, že je mladá, ještě neznamená, že neví, co se svým životem. „Všichni používají jednu a tu samou hloupou větu: Však změníte názor. To mě dokáže vytočit nejvíc, pak jim marně vysvětluji milion důvodů, proč děti nechci. I tak dodávají, že uvidíme za deset let. Ale jediné, co uvidí, bude, že jsme s partnerem šťastní a spokojení s naším klidným a svobodným životem.“
Pětačtyřicetiletá Helena rovněž odmalička věděla, že děti mít nechce. Hned, jak v Česku v roce 2012 byla umožněna sterilizace, podstoupila ji. „Rodiče si mysleli, že to přejde, že dostanu ‚rozum‘, nebrali mě moc vážně. Celkově ale všichni v rodině můj přístup respektují, nikdy jsem se nesetkala se žádným nátlakem nebo něčím podobným,“ popisuje nyní s tím, že podporu dostává také od svých bezdětných kamarádek.
U mladší generace tak často hraje roli mezigenerační srovnávání. Současným dvacátníkům například rodiče připomínají, že v „jejich věku už měli miminko“ a podobně. „Máma je prostě stará škola, dodělala střední, hned pak se vdala, já jsem se narodila, když jí bylo dvacet,“ uvádí Jana. „Takže mi s oblibou k narozeninám připomíná, že v mém věku už ona měla jedno-, dvou-, pětileté dítě... Jenže teď je doba jiná a já mám spoustu jiných cílů, ať už jde o studium, práci nebo kariéru. Zatím počítám s tím, že děti nechci, tak mě tohle srovnávání štve.“
Nejčastější argumenty okolí: jsi sobec, kdyby každý přemýšlel jako ty, na starý kolena zůstaneš sama, není to normální...
Odpověď: ti osamocení a zanedbávaní lidé v domovech důchodců nebo osaměle žijící senioři taky nemají všichni děti?
Helena
Až budu stará, budu mít víc času na čtení
Jak uvádí čtyřicetiletá Lenka, otázky, které nejčastěji dostává, se víceméně dokola opakují. Odpovědi už na ně má připravené: „Co budeš dělat, až budeš stará? – Budu mít víc času na čtení. Nepoznáš nikdy pravou lásku. – Tak to budu muset říct manželovi, snad to zvládne. Vy byste byli skvělí rodiče. – To říkáš teď, když nás vidíš vyspané a spokojené. Ty se nebojíš, že tady po tobě nic nezůstane? – Asi ne. Kdyby mě to hodně trápilo, napíšu knížku.“
Petr zdůrazňuje, že rozhodnutí nemít děti okolí málokdy ihned přijme. „Pokud k takovému přijetí dojde, vede k němu většinou dlouhá cesta, často dlážděná hádkami, výčitkami a citovým vydíráním. U mě to nebylo jinak. Co se partnerství týče, je samozřejmě dlouhodobě neudržitelné, aby spolu byli dva lidé s rozdílným názorem na rodičovství. Neumím si proto přestavit, že bych navázal vážný partnerský vztah se ženou, která děti chce,“ popisuje.
Lenka dodává, že se někdy snaží tazatele rozesmát a odlehčit situaci, pokud to má smysl, vysvětluje, že o nic nejde a jednoduše jí tahle životní cesta nic neříká. „Proti dětem jako takovým nic nemám, mám je naopak ráda, ale mít děti je v mých očích dřina a obrovská zodpovědnost. Pokud člověk není pevně rozhodnut je mít, nemyslím si, že by bylo rozumné si je pořizovat,“ doplňuje.
Proč se známé ženy rozhodly být bezdětné? Kvůli zneužívání i nemoci |
Mnozí z dobrovolně bezdětných se snaží čas, který by trávili péčí o děti, věnovat jiným přínosným aktivitám. Například pečují o nejbližší rodinné příslušníky či jiné lidi nebo zvířata. Další se zaměřují na svou práci, koníčky, seberozvoj nebo jiné životní cíle. S dětmi se navíc pojí obrovská odpovědnost, finanční zátěž, zdravotní rizika pro ženu a podobně.
Vštěpovaná představa, že život a manželství bez dětí nemohou být naplněné, se i podle výzkumů ukazuje jako mylná. Například britský výzkum s více než pěti tisíci lidmi s i bez dětí, který se uskutečnil roku 2014, ukázal, že právě lidé bez dětí jsou se svými vztahy spokojenější a víc cítí ocenění partnerem než páry s dětmi. Bezdětní si také víc cenili partnerství a významně víc pro vztah dělali.
Matky vydělávají až do 50 let méně než bezdětné ženy, zjistil průzkum |
