Jaký vztah máte k lékařům?
Ten nejpozitivnější, nejkladnější. Mám je ráda, moc si jich vážím, dívám se na ně s nesmírnou pokorou a vděčností a vůbec jsem ráda v jejich přítomnosti. My herci většinou chodíme k lékařům takzvaně po čtyřech, když už prostě nemůžeme, protože hrajeme do poslední chvíle. Když už to nejde, tak jdu k lékaři a vím, že mi vždycky pomůže. Sama se zajímám o celostní alternativní medicínu, pěstuju bylinky. Zdraví, psychika a tyto věci mě zajímají, ale k opravdovým lékařům mám obrovskou úctu.
Nepatříte tedy mezi herečky, které si dají dva, čtyři, šest prášků na bolest preventivně?
Ne. Já vůbec musím prášky hrozně opatrně. Mám citlivý organismus, takže na mě působí i acylpyrin. Třeba po kinedrylu bych spala tři dny. (smích) Spíš se snažím pít čaje. Teď se mě jedna paní novinářka ptala, jestli jsem nebrala antidepresiva. To bych už asi nežila. Když je nejhůř, na nějaké deprese, tak si dám třezalku, která je na ně výborná.
Jak velký máte doma bylinkový záhon?
Malinký. Já si je pěstuji, ale také kupuji ze speciální bylinné lékárny. Mám spíš hodně skleněných lahví s bylinkami. Teď mi právě můj přítel udělal poličku, což byl můj sen. Takže tam mám měsíček lékařský, třezalku, černý bez, který si sama trhám, dělám si i sirup.
Veronika Gajerová a její dcera Eliška Kraciková (29. června 2021)
Experimentujete i s exotickým kořením?
Řekla bych, že ano. Zkouším je přidávat a zjišťovat, jaké chutě to udělá. Ale plus mínus vím, co se kam asi hodí. Mám i spoustu čerstvého koření. Strašně miluju libeček, což je takové české maggi. Krásně voní, ale dává se nejen do polévky, což všichni víme, ale je úplně úžasný i jako léčivka, čaj. Je výborný proti bolestem, na deprese, klouby i spoustu jiných věcí. Má obrovské účinky na metabolismus. Každá bylinka má něco a je fajn se o to zajímat. Mě to baví.
Za co jste vděčná rodičům, že vám dali do vínku a do života?
To je těžká otázka. To je asi na dlouho. Ale asi bych řekla, že určitou emocionalitu, která je u mě hodně silná, takže někdy je to na překážku v normálním životě. Musím to někdy převazovat stužkou. Mám samozřejmě různé myšlenky a věci, když si říkám, mohla jsem to udělat lépe nebo co jsem to zase provedla! Ale na jeviště je to vlastně fajn. Je to takový náš paradox.
Řekla bych, že opravdu nejdůležitější je umět odpouštět a hlavně také umět odpustit sám sobě. Poučit se z chyb a uvědomit si, když člověk udělá chybu, že ji nesmí opakovat. Moje máma i táta byli úžasní lidi a už tady nejsou. Ale nerada bych je zklamala, jak po profesní stránce – maminka přitom nechtěla, abych byla herečka –, tak po lidské stránce. To je asi nejvíc.
Lidé chyby dělají. Odpustit sama sobě tedy umíte?
Moje guru Evička říká, že kdybychom byli andělé, tak bychom létali v nebíčku a nebyli bychom na Zemi jako lidé. Všichni děláme chyby, teď myslím jakékoli, každý máme v životě nějaký problém, kříž, neseme si starosti, ale všichni se tváříme, že jsme happy. Za chyby můžete být i potrestaný vězením, když mluvíme o vážných zloduších.
Ale pokud máte svědomí a jste nastavený na nějaká morální nebo duchovní pravidla, konfrontujete se sami se sebou, s pánem Bohem, tak největší trest je v tom, že si ho způsobíte sám sobě. Protože vás pronásledují výčitky. Proto je těžké odpustit někomu, kdo vám moc ublíží, ale jde to. Alespoň se o to člověk může pokoušet, pochopit to.
Ale odpustit sám sobě, to je ještě těžší. Jsou to všechno zkoušky, které tady máme, kterým jsme vystavení. Jde o to, abychom to nevzdali a šli dál, musíme pořád vidět světlo na konci tunelu. Jak je to v pohádkách.
Veronika Gajerová (6. prosince 2010)
Jste proslulá dabingem Samanthy Jonesové ze seriálu Sex ve městě. Jak vzpomínáte na dabování?
Já ji miluju. Byl to jeden z nejkrásnějších dabingů. Dabovala jsem ji asi dvanáct let a byla to krásná práce. Velmi si vážím Kim Cattrallové, protože ji hraje tak nádherně na hraně. Kdyby to bylo trošičku víc, tak je to moc, a kdyby trošičku méně, tak je to podehrané. Ona jde přesně po krásné herecké hraně, kde je kouzelná, vtipná, někdy úplně nesnesitelná, prostě má tam veškeré ženské polohy. Takže jsem se od ní jedině učila a modlila se, abych jí to nezkazila. Pro mě je ona v tom seriálu úplně nejvíc. To neříkám proto, že ji dabuju, ale strašně se mi líbila, jak to hraje.
Nedávno oznámili, že bude pokračování Sexu ve městě bez Samanthy.
Slyšela jsem, že to je proto, že se nějak nepohodly se Sarah Jessikou Parkerovou. Ale nevěděla jsem to. Pomyslela jsem si, že je to škoda, navíc teď je ještě málo práce. Ale pak si říkám, no tak není Samantha, tak se z toho zase nezblázníme, že jo, to je život. Všichni ale mluvili, že je to škoda.
A teď si představte, že přijdu domů a přijde mi esemeska, jestli bych mohla a chtěla namluvit Kim Cattrallovou v seriálu Filthy Rich. Koukala jsem na to a říkám si, že to je asi nějaký vtip. Tak tam volám a produkční mi říká: „Ne, my tady máme pro Primu úžasný seriál s Kim Cattrallovou.“ Já jí na to: „No okamžitě, jasně, hodně a hned sto dílů!“
Tak jsem to dělala asi průběžně dva měsíce a ona je tam také úplně úžasná. Je to vlastně o ní. Hraje tam hlavní roli, takže není jedna ze čtyř. Užila jsem si to a byl to poměrně dost těžký dabing, protože je to tam hodně rychlé, hodně střihů, hodně akční. Teď by to někdy mělo jít, nevím kdy. Ale přece jsem ji zase dabovala!
