„Překvapilo nás, jak je číslo záchytu plicních nemocí vysoké. Normální plicní funkce mělo dosud jen 40 procent vyšetřených,“ říká Karel Hejduk z Národního screeningového centra (NSC) ÚZIS.
V praxi to probíhá tak, že praktický lékař ve své kartotéce vytipuje pacienty ve věku mezi 40 a 69 lety, kteří po dobu deseti let vykouří průměrně jednu krabičku cigaret denně. Vykazují však i další znaky – při klidné chůzi do schodů se zadýchávají, stejně jako při rychlejší chůzi po rovině. Ty pak pošle k plicnímu lékaři, který je vyšetří na CHOPN.
„Pacient, který splňuje kritéria, ale může oslovit plicního lékaře zapojeného do projektu přímo, podle místa svého bydliště,“ vysvětluje přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové Vladimír Koblížek.
Chronickou obstrukční plicní nemocí trpí v Česku tři sta tisíc lidí a podle odhadů stejný počet netuší, že nemoc má. Nejčastěji, z 80 procent, postihuje kuřáky. Nejdříve se projevuje chronickým kašláním a zadýcháváním, lidé vykašlávají hleny a jsou unavení. Příznaky lidé často podceňují. Při pozdní diagnóze se však mohou výrazně zhoršit. Ročně onemocnění podlehne 3 500 lidí.
„Ve světovém žebříčku úmrtnosti je podle Světové zdravotnické organizace v bohatých zemích CHOPN na čtvrtém místě. U nás je z hlediska plicních nemocí druhou nejčastější příčinou úmrtí,“ říká přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové Vladimír Koblížek.
Tomu by se však dalo zabránit včasnou léčbou. ÚZIS proto do budoucna zvažuje preventivní screening, podobně jako je tomu teď například u rakoviny děložního čípku. V současnosti ho pilotně zkouší. Programem zatím prošlo 250 lidí, během dvou let by jich mělo být 7 000.
Do programu se zapojilo 66 ordinací praktických lékařů a 27 pneumologických ambulancí. Nechalo se zatím vyšetřit více mužů.
