„Umíme očkovat, umíme odhalit přednádorové změny a dokážeme je dobře léčit. Jen u nás nechodí ženy na prohlídky a zatím se nenašlo nic, co by je k tomu přimělo,“ poukazuje na paradoxní situaci vedoucí onkogynekologického oddělení ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze profesor Jiří Sláma.
V porovnání se západní Evropou u nás tímto typem rakoviny onemocní dvakrát více žen. Vysvětlení je jednoduché. Češky preventivní prohlídky zanedbávají. V rizikové skupině žen nad 50 let dochází ke gynekologovi pouze každá druhá.
Od podzimu by se tyto údaje mohly zlepšit. Ženy, které překročily padesátku a nepřišly na preventivní prohlídku více než tři roky, dostanou možnost „sebetestování“. „Pořádně nevíme, proč tolik žen u nás ke gynekologovi nechodí. Jestli si myslí, že jich se onemocnění netýká, nebo se bojí k lékaři přijít,“ vysvětluje profesor Sláma, který na projektu spolupracuje s Ústavem informací a statistiky.
Ve schránkách tak pacientky naleznou pomůcky, prostřednictvím nichž si samy provedou stěr a pak jej odešlou zpátky k vyhodnocení do specializované laboratoře. Testy by měly být rozesílány v září nebo v říjnu.
Trojnásobně citlivější test
Profesor Sláma teď navíc ve spolupráci s brněnským Institutem statistiky a bioanalýzy a laboratoří AeskuLab Patologie zkouší novou metodu, která riziko nádoru u žen určí s větší přesností. Vytipuje jednak ženy, u nichž by rakovina mohla vzniknout, a zároveň identifikuje i ty ženy, jimž onemocnění nehrozí a mohou být v klidu.
Třikrát lepší metoda, jak onemocnění zjistit
|
Nádor způsobuje takzvaný papilomavirus, který se odborně označuje zkratkou HPV. S ním se za svého života setká většina žen, imunitní systém se s ním ale dokáže často vypořádat. „Virus musí v těle dlouho přetrvávat a k tomu musí působit další faktory, jako je například kouření nebo slabá imunita. Pak může začít v buňkách způsobovat změny vedoucí až k rakovině,“ popisuje Sláma, který je garantem výzkumu.
Gynekologové dnes standardně při vyšetření provádějí cytologické stěry, které tyto změny v buňkách identifikují.
Nová metoda je o krok napřed. Nehledá ženy, u nichž už se vlivem viru změny projevují. Hledá ženy, které jsou virem nakaženy. Od vzniku infekce do vzniku nádoru totiž obvykle uplyne minimálně 10 let.
„V počátečních stadiích onemocnění nemusí pacientka pociťovat žádné příznaky,“ doplňuje Markéta Trnková z laboratoře AeskuLab Patologie.
Výzkum zabere tři roky
Díky studii s názvem LIBUSE budou mít odborníci k dispozici unikátní data o původci rakoviny děložního čípku, která jsou v podobném rozsahu dostupná jen pro Severní Ameriku, Itálii a Holandsko.
Výzkum zabere tři roky. Teprve za tu dobu budou odborníci schopni pořádně doložit efektivitu nového způsobu testování a předložit zdravotním pojišťovnám jako alternativu.
Zatím se podařilo dokončit první fázi. Během ní experti otestovali 2400 žen napříč republikou a výsledky porovnali s klasickým cytologickým stěrem.
„Díky cytologii jsme našli osm pacientek s těžkým přednádorovým stavem, zatímco díky novému testu jich máme 24. Máme tak trojnásobek pacientek, které by nám za normálních okolností propadly sítem,“ přibližuje Sláma výsledky první fáze studie. V listopadu je budou prezentovat ministerstvu zdravotnictví.
Ženy na preventivních prohlídkách změnu nepocítí. Test se dělá stejným stěrem z děložního čípku, rozdíl je v laboratorní analýze.
