Každá ze tří zdejších reprodukčních klinik tak pomáhá s početím dítěte meziročně v průměru o 80 párům více. Příčin neúspěchů při pokusech o otěhotnění přirozenou cestou je podle lékařů několik.
„Především je to přesun plánování těhotenství v naší populaci do pozdějšího věku, zhoršující se životní styl zahrnující méně pohybu a více jídla a také jsou to nepříznivé vlivy životního prostředí,“ uvádí Radovan Pilka, přednosta Porodnicko-gynekologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, která jako první v kraji otevřela centrum asistované reprodukce.
Dnes pomáhá ročně pěti až šesti stům párů. „Ze sedmdesáti procent jde o páry z Olomouckého kraje. Asi třetina nebo čtvrtina pacientek je ze vzdálenějšího okolí,“ doplňuje přednosta kliniky.
Na narůstajícím počtu pacientů ve specializovaných centrech se ovšem nepodepisuje jen samotná neplodnost, ale také větší informovanost mladých lidí.
„Poslední tři roky máme každý rok o deset procent pacientů víc. I ti lidé, kteří o návštěvě centra dříve ani neuvažovali, už se nestydí, přijedou a hlavně nečekají. Jakmile mají trochu problém, přijdou,“ říká Štěpán Machač, vedoucí lékař olomoucké reprodukční kliniky IVF Clinic.
Obecně však platí, že neplodnost přicházejí řešit čím dál starší páry – je jim 35 let a víc. Podle lékařů lidé rodičovství odkládají hlavně kvůli kariéře a cestování.
„Cítí, že je třeba využít všeho, co jim život nabízí. Vajíčka žen ale nemládnou. Zatímco v 25 letech by se jim podařilo otěhotnět bez problémů, o deset let později už to tak hladce nejde,“ upozorňuje Machač.
„Odchylky vykazuje každý druhý spermiogram“
Vyšší věk nesvědčí ani mužským spermiím. Dříve se za normální považoval spermiogram v objemu 40 milionů spermií na mililitr, nyní je to 15 milionů na mililitr.
„Za posledních pětadvacet let klesl počet mužských spermií o šedesát procent a každý rok se spermiogram zhoršuje o dalších 1,6 procenta,“ dodal lékař.
Příčina neplodnosti je z poloviny na straně žen a z poloviny na straně mužů. „Odchylky vykazuje každý druhý spermiogram,“ tvrdí olomoucký gynekolog Petr Hrachovec.
V jeho ambulanci řeší neplodnost nejčastěji ženy kolem třicátého roku věku.
„V odlehlejších oblastech, jako je Jesenicko nebo Rychlebské hory, je dostupnost péče nižší. Páry tak návštěvu specializovaného centra odkládají, stejně jako řešení případné sterility,“ doplnil gynekolog.
Přes 1 600 léčebných cyklů ročně
Jako ideální věk pro otěhotnění se uvádí 18. až 25. rok. Pokud je ženě 36 a víc a počít dítě se jí nedaří přes šest měsíců, měla by podle lékařů vyhledat pomoc.
V celém Olomouckém kraji jsou reprodukční centra pouze v Olomouci. V nich lidé podstoupí přes 1 600 léčebných cyklů – tedy pokusů o otěhotnění – ročně.
Za narůstajícími počty pacientů je podle Štěpána Machače mimo jiné fakt, že mnoho párů už necestuje na vzdálenější kliniky v Brně, a také lepší finanční situace budoucích rodičů. „Je blahobyt a lidé si mohou léčbu dovolit,“ myslí si lékař.
Přestože české pojišťovny proplácejí ženám do 39 let podle okolností tři až čtyři pokusy o oplodnění metodou IVF (in vitro fertilizace – pozn. red.), přijde takové početí dítěte budoucí rodiče draho. Pojišťovny totiž hradí jen základ, například za zmražení dalších embryí nebo hormonální léčbu si pacienti musejí připlatit. Celá procedura je tak často vyjde i na desetitisíce korun.
Ani tak kliniky nezaručují, že léčba skončí porodem vlastního dítěte.
„V medicíně nic není všemocné. Naše úspěšnost u párů využívajících metody IVF se u žen ve věku do 35 let pohybuje nad padesáti procenty na transfer embrya, kumulovaná úspěšnost při použití všech odebraných vajíček se pohybuje na úrovni 80 procent. U pacientek ve věku nad pětatřicet let úspěšnost léčby klesá a i nadále jsou případy, se kterými si ani dnešní medicína neumí poradit,“ upozorňuje přednosta Pilka.
V Česku má problémy s plodností až čtvrtina všech párů. Díky asistované reprodukci se rodí přibližně čtyři procenta dětí.
