Když v padesátých letech minulého století tato šedovlasá dáma se surfováním začínala, patřil svět na vlnách takřka výhradně mužům. Dva z nich ji vlastně k prknu přivedli. Jedním byl její otec, druhým starší bratr Bob. „Chtěla jsem být ve všem jako on,“ vzpomíná Gwyn.
Za více než padesát let své aktivní surfařské kariéry viděla Gwyn, jak se její oblíbený sport zásadně mění. Když začínala, žádné neoprénové oblečení do vody nebylo, prkna se vyráběla ze dřeva a byla pořádně těžká.
Když se tenkrát jako holčička hrnula na pláž, neměla to zrovna snadné. „Říkali mi, že nemůžu jít surfovat, dokud sama neunesu prkno,“ říká aktivní důchodkyně. „Tak jsem si ho dala na hlavu a šla.“
Sama mezi surfaři
Jakmile ovládla vlny, začala závodit. S muži. Surfing jako ženská sportovní disciplína tehdy ještě neexistoval. V šedesátých letech se tak stala první britskou surfařskou šampionkou. „Netušila jsem, co si budou ostatní závodníci myslet o tom, že se k nim vetřela nějaká žena. Ale bylo mi to jedno,“ dodává surfařka.
V 60. letech se prosadila jako jediná žena v mužské konkurenci, dneska aktivní důchodkyně šokuje nic netušící kolemjdoucí, když jakoby nic chytí vlnu.
Ve svém bytě v Truro, kde prožila celý život, má vystaveny spousty trofejí a fotek, z nichž některé jsou už notně zažloutlé. Surfování však pro Gwyn není jen sport, prostě ho miluje a obětovala mu celý život.
Je mi přes sedmdesát. No a?
Je nezávislá a za svými názory si stojí. Z duše například nesnáší – i v britské společnosti značně rozšířené - stereotypy týkající se pohlaví nebo věku. Ostatním ženám před lety k tomuto sportu vlastně otevřela vrátka. A věk? Ten neřeší.
Většina surfařů z okolí tuhle „babičku“ na vlnách dobře zná, ale když se na pláži ukáže někdo nový, tak se prý občas stane, že jen nevěřícně zírá, jestli to ta stará dáma dá. „Vlnu ještě chytím,“ směje se Gwyn a nehodlá se svým oblíbeným sportem jen tak skončit.
Na vlny se hodlá bývalá šampionka stále vracet, dokud jí to zdraví dovolí.
„Díky surfování se udržuju ve formě,“ podotýká dáma na prkně. „Nejen tělesně, ale také duševně. A budu se na vlny vracet, dokud mi to zdraví dovolí.“ Pocit, když chytne vlnu, je prý stále stejně vzrušující, i když už vzhledem k věku není tak pohyblivá jako zamlada.
Na rozdíl od krušných začátků, kdy na prkno stoupala třeba ve vlněném svetru a těžké potápěčské kombinéze, samozřejmě i ona „přezbrojila“, do vln se vrhá na moderním longboardu a v neoprenovém obleku. Deset let už také používá helmu, chce tak minimalizovat riziko úrazu.
Ve stopách velkého bratra
Gwyn nebyla nikdy vdaná – rodinou je pro ni bratr Bob, který ji na pláž často doprovází. A je na svou sestru patřičně hrdý: „Gwyn je součástí zdejšího surfování od samého začátku. Musela závodit s muži, protože tu byla jedinou surfařkou široko daleko. Stala se něčím jako kmotrou cornwallské surfové mafie.“
Je jí jednasedmdesát, ale předsudky týkající se věku nebo pohlaví nebere.
Za své úspěchy prý vděčí hlavně rodině. Otci, který ji ke sportu přivedl a mnohé ji naučil. Bratrovi, který byl vždycky na její straně a také sloužil jako vzor. A nakonec i mamince, jež sice vodu neměla ráda, ale přesto svou dceru v neobvyklém sportu podporovala.
V současné době je Gwen Haslocková coby nejstarší surfařka Velké Británie tak trošku atrakcí cornwallských pláží. Ale upřímně, kdo by se v zemi, kde panovnice nedávno oslavila 65 let na trůnu, pozastavoval nad babičkou na prkně?
Co možná nevíte o surfingu
  Surfování patří k nejstarším sportům, dnes na prkně brázdí vlny nejen lidé, ale i psi. |
