Čtyřicítka je vyústěním pár let trvající spolupráce na hudebním poli. Proč je vaše sonda do ženského světa čtyřicátnic zosobněna zrovna v Lence Nové?
Horáček: Tomu předcházel úplně jiný nápad s Lenkou. Chtěl jsem udělat dekadentní desku, něco jako Hotel Díra (legendární podzemní sluj v pražských hradbách pod Karlovem, z níž si kdysi udělali ilegální noclehárnu bezdomovci; v roce 1936 byla zasypána a zazděna, pozn. red.). Protagonistka v jeho zvláštním světě hledá jinou identitu. Jenže pak jsem si jednoho dne řekl, že je to moc stylizované. Já takhle svět nevidím, musel jsem se do něj přehrávat. A tak bylo lepší vrátit se k obyčejnému, přirozenému životu.
Nová: Ona to byla role alter ega. Vyzývala k divadelnímu ztvárnění. Takový Pension Svět v Kudykamu. Ale hodně drsný. Michal použil i dost vulgární slovník. Takhle ho nikdo zatím nepoznal a to mě na tom bavilo.
Horáček: Třeba se k tomu někdy vrátím. Ale pro tuhle dobu se jevilo líp, když to bude Lenka, čtyřicetiletá Češka dnešní doby.
Ale proč právě Lenka Nová?
Horáček: Protože to umí! To není tak, že by tu byly zástupy zpěvaček v tom věku s výbornou hlasovou technikou a hlavně s tím něčím navíc, a to je schopnost převyprávět příběh. Nechci se nikoho dotknout, třeba tu někde jsou, já je ale neznám. Lenku ano, takže jsem dál hledat nemusel.
Musíte si s člověkem, pro kterého textujete, sednout lidsky?
Horáček: Ne. Je lepší, když to ladí, ale není to pro mě podstatné. Ten člověk přichází jako interpret s nějakou svou osobností a něco do té písně vkládá. O to jde. Ne o to, že mně se zrovna nelíbí, jak srká čaj.
Týdeník TÉMAVychází v pátek  Do jaké míry Michala Horáčka inspiruje jeho mladší žena? A není pro něj schizofrenní, že vedle umělecké sféry bude ještě kandidovat na prezidenta? Více se dočtete v pátečním vydání týdeníku Téma. |
Jinými slovy můžete psát pro kohokoliv?
Horáček: To bych chtěl někdy vyzkoušet! A klidně by to mohl být Kim Čong-un. Vůbec ho nemám rád, je to masový vrah a darebák, ale text je služba té písni. A když je to opravdové... Já taky nesouhlasím se spoustou věcí, které říká Dan Landa, a mé texty zpívá.
Řekněme, že jiný poměr empatie, fantazie a pozorování světa byl u Lenky, kde šlo o její osobní pocity.
Nová: To nejsou konkrétně mé pocity. Myslím, že to jsou univerzální příběhy žen v mém věku. A ano, byla jsem překvapena, že muž o generaci starší dokázal takové situace vystihnout.
Jak jste to udělal?
Horáček: Nevím, asi jsem měl štěstí. Modlím se taky, tak třeba jsem byl vyslyšen.(smích).
