Ano, rozhodně existují bohulibější výzkumy, ale člověk je i tvor ješitný a chce toho od života víc než jen pevné zdraví. Jedním z těch požadavků je dobře vypadat a uchovat si co nejdéle mladistvé vzezření.
A ať je krása jak chce povrchní, většina z nás je za ni ochotna pravidelně utrácet. Toho jsou si dobře vědomy kosmetické firmy, které zaměstnávají velké výzkumné týmy, aby objevovaly nové a nové látky. Za posledních pětadvacet let přibývá rekordně patentů, které vylepšují náš vzhled.
Inspirace z růží
Firmou, která si jich ročně zapíše nejvíce, je francouzský L´Oréal, pod jehož hlavičkou se skrývají značky jako Vichy, Garnier, Maybelline, Lancôme či Yves Saint Laurent. V roce 2013 získala 624 patentů, na výzkumech pro ni se podílí přes čtyři tisíce vědkyň a vědců (ženy dominují, v týmech jich je kolem 70 %) a firma do nich investuje ročně přes 800 milionů eur.
Mezi její největší objevy posledních let patří například molekula LR 2412. Odborníci se inspirovali u rostlin, které díky takzvaným molekulám jasmonátům mají schopnost regenerace poškozených částí a rostlinu činí odolnější. Výzkum nové molekuly trval 12 let, dokáže proniknout hluboko do pokožky, posílit její strukturu, zvýšit elasticitu a obnovit ji.
Od růží zase vědci odkoukali jejich schopnost dát samy sebe dohromady po podzimním prořezávání. Objevili v nich kmenové buňky, takzvané nediferencované buňky, a z buněčných struktur růže získali extrakt, u kterého se v testech potvrdilo, že dokáže zesílit pokožku a regenerovat ji.
Sérum na míru
Většina výzkumů hledá inspiraci právě v přírodě, pozornost je zaměřena především na rostlinnou říši. Jen si všimněte reklam a textů na krabičkách krémů a sér, kolikrát v nich najdete upozornění, že využívají sílu z té či oné byliny.
Oproti minulým letům už boj proti vráskám není nepřítel číslo jedna. Ženy stále chtějí vypadat krásně, ale zároveň stárnout přirozeně, a tak se důraz přesunul na minimalizaci pórů, nerovnoměrné zabarvení pokožky a podporu její zářivosti. To dokazuje i mohutný nástup podkladových bází (primerů) a rozjasňovačů, které mají pleti dodat zdravý jas.
Díky novým technologiím se badatelům daří dostávat hlouběji do pokožky, dokonce až k samotné DNA. Díky ní dokážou odhalit, jak probíhá proces stárnutí přímo u daného jedince – kdy začne ubývat kolagen, který udržuje pokožku pevnou a pružnou, a jaká je v ní míra antioxidantů, které jsou pro ni něco jako ochranný štít.
V minulém roce bylo po osmnáct měsíců testováno sérum s názvem Geneu, které dokázalo vyhladit jemné vrásky o třicet procent za dvanáct týdnů. Za celým objevem stojí londýnský profesor Christofer Toumazou, který stvořil mikročip schopný do třiceti minut analyzovat vaši kůži až na dřeň. Na základě výsledků je pak vytvořeno sérum přímo na míru s přesně takovým množstvím kolagenu, kolik vaše pokožka opravdu potřebuje.
Někteří kolegové vyčítali Toumazou, že od medicínského zkoumání (vynalezl například kochleární implantát či umělou slinivku) přešel ke kosmetice. Na tom však není nic výjimečného, protože už několik jeho kolegů získalo za látky využívané v kosmetice Nobelovu cenu. V roce 1978 Angličan Peter Mitchell za výzkum koenzymu Q10 (úspěšnou řadu s ním má Nivea), v roce 2003 pak Peter Agere za objev kanálků v buněčných membránách.
Na základě toho si Bioderma patentovala komplex látek, které dokážou lépe udržet pleť hydratovanou. Ač je ale Toumazouův objev jakkoliv převratný, zatím je určen jen pro movité zájemce. Sérum na čtyřtýdenní kúru stojí 600 liber, tedy přes 21 000 Kč.
Z luxusu mezi normální lid
Dobrou zprávou pro všechny ostatní je, že po několika letech exkluzivního užívání se obvykle účinná látka dostane i do běžné produkce. Tak tomu bylo například u matrixylu, což je peptid, který dokáže znovu nastartovat tvorbu kolagenu. Vše bylo patentováno v roce 2000 francouzskou společností Sederma a později se stalo součástí krémů, které se pak prodávaly v řádu tisíců korun. Dnes látku najdete i v těch za pár stokorun, v nabídce takový má třeba značka Ryor.
Pokračuje i výzkum peptidu argireline, který funguje podobně jako botox. Omezuje svalové kontrakce, ale bez škodlivých efektů jako jeho injekční kolega.
Z toho je vidět, že co se vráskových prognóz týká, máme větší naději než naše babičky. Jen musíme vydržet, než objevy budou dostupné všem.
