Právě ony tvoří většinu těch, kdo na Facebooku, Twitteru i "obrázkových" sociálních médiích, jako jsou Pinterest nebo Instagram, vytvářejí a sdílejí obsah, který se týká hubnutí a krásy. Ruku v ruce s tím jdou trendy, které se rychle šíří, ale jsou nezdravé. Zde jsou některé z nich.
Motta některých uživatelekMusím zhubnout. Po jídle si připadám tlustá. Díky, nemám hlad. Přestaň se cpát. Když řekneš "ne" jídlu, řekneš "ano" štíhlosti. Každou minutu sním o tom, že jsem hubená. Jez pro tělo, které chceš, ne pro to, které máš. zdroje: Twitter, Pinterest |
Thinspiration
Slovní hříčku ze slov "hubená" a "inspirace" používají uživatelky (a někteří uživatelé) sociálních sítí, aby označili svoje fotografie, rady, příběhy a další příspěvky, které se týkají hubnutí. Zdaleka ne vždy zdravého a vyváženého.
Pod hashtagy #thinspiration a #thinspo najdeme obrázky dívek, které evidentně trpí poruchou příjmu potravy, diety, jež by přivedly nejednoho výživového poradce k infarktu, ale i citáty a osobní motta.
Ještě kontroverznější alternativou je názor, že anorexie, které dívky přezdívají "ana" (nebo ji personifikují jako kamarádku Anu), je správná a žádoucí. Pod klíčovým slovem #pro-ana na sociálních médiích denně přibývají tisíce obrázků a příspěvků o tom, proč a jak nejíst, proč je jídlo "špatné" a poruchy příjmu potravy naopak normální a správné. Až se zdá snadné uvěřit.
"Je typické, že sociální sítě reflektují život, a tedy i témata, která běžně řešíme," říká k tomu psycholožka Marta Boučková. "Zároveň naplňují naši potřebu sdílet. Má-li někdo objektivní problém, v tomto případě mentální anorexii, sám ho za problém obvykle nepovažuje. Proto touží komunikovat s dalšími, kteří to vidí stejně, získat jejich podporu."
Je to podle ní snadný způsob, jak se vyhraní proti "nepřejícímu" okolí (třeba přátelům nebo rodičům) a zároveň se díky ostatním utvrdí, že jsou v pořádku. A koloběh pokračuje. "Mladé dívky se snadno nakazí názory ostatních. Na sociálních sítích a internetových fórech navíc probíhají rychlé, akční diskuse. Jsou živé, a proto přesvědčivé, je to jako rozhovor z kamarádkami," shrnuje riziko Boučková.
Mezera mezi stehny
Z podobného soudku je i trend, který říká, že krásná jsou jen stehna, která se nedotýkají. Pod heslem #thighgap si dívky navzájem radí, jak žádané mezery dosáhnout, které diety a cvičení při tom "zaručeně" fungují. A samozřejmě sdílejí vlastní portréty i fotografie žen, kterým se chtějí podobat.
Podle Ivy Málkové, zakladatelky společnosti STOB, je to nesmysl. "Rozložení tuků je dědičné, nemůžeme ho ovlivnit," uvedla pro OnaDnes.cz. Jinými slovy: někdo mezeru má, někdo ji nikdy mít nebude. Totéž platí pro často skloňovaný "most nad podbřiškem"(#bikinibridge), údajný důkaz dokonale štíhlého bříška.
Tumblr proti AněOblíbený Tumblr je jedním z mála serverů, které se rozhodly s nezdravým hubnutím zatočit. Když do jeho vyhledávače zadáte hesla "thinspiration", "pro-ana" nebo "thighgap", místo výsledků se objeví krátký text, který upozorňuje na možnosti léčby anorexie a bulimie, včetně telefonních čísel a užitečných odkazů. |
"Podobné trendy odrážejí honbu za ideálem krásy, která je ženám odjakživa vlastní," myslí si Marta Boučková. "Dnes mají navíc možnost hledat rady na sociálních sítích. Je tam spousta lidí, kteří prohlašují právě ty své za zaručené. Ale kvalita je sporná," říká psycholožka.
S nadsázkou dodává, že je to jako s návodem, jak upéct koláč: "Na internetu můžete najít báječný recept a hned vedle něj jiný, naprosto příšerný." U tak kontroverzních otázek, jako je ženská krása, ovšem přibude riziko, že místo jednoho koláče bude mít uživatelka zkažený třeba celý život.
Test krásy
Nejnovější internetový trend přišel z Číny. Jde o údajně vědeckou metodu, jak rozeznat, kdo je krásný a kdo ošklivý. Už to zní absurdně, ale ještě podivnější je samotný test. Kdo ho chce vyzkoušet, má přiložit ukazováček k obličeji tak, aby se dotýkal brady i špičky nosu. Pokud se při tom nedotkne rtů, je daný člověk krásný. A naopak.
Mánii odstartovala populární čínská herečka Xinyi Zhang, která v legraci zmínila, že testem neprošla. Selfies s prstem přiloženým k tváři se rychle začaly šířit na čínské sociální síti Weibo a brzy i na Facebooku nebo na Twitteru.
Není to ovšem nic nového pod sluncem, tvrdí Marta Boučková. "Jednoznačné kritérium pro vzhled neexistuje, ale my lidé máme rádi, když můžeme věci změřit. Dříve každá žena toužila po pize krásy, která měla být na určitém místě na tváři nebo nad prsy. Tehdy si ji dámy domalovávaly, dnes řešíme, z jakého úhlu se vyfotit. Hlavně abychom si mohly říct: ano, jsem krásná," uzavírá s úsměvem.
