"Začíná to už od dětí. Některé z nich už někdy ve věku mezi osmi a deseti lety života prožívají takzvanou krizi dětské kresby. Je to tím, že se na ně hrnou školní úkoly, kdy se musí učit spoustu nové látky, zahlcují si paměť praktickými pojmy," říká o kreslení pomocí pravé hemisféry Libuše Vendlová, lektorka z výtvarné školy Malbaakresba.cz.
Z vlastní zkušenosti
Zdá se, že to není jen teorie. "Dostala jsem se na tento kurz náhodou a nevěřila. Když jsem udělala první kresbu, připadala jsem si, že odevzdávám kresbičku jak z mateřské školky. A po dvou dnech jsem si domů přinesla regulérní portrét, možná lepší než od kreslíře z Karlova mostu," říká Aneta Synková.
Soutěžte o voucher na kurz kresby pravou hemisférou |
"Byla jsem tak nadšená, že jsem se hned přihlásila do pokračovacího kurzu a slibovala si, že budu doma kreslit denně," vypráví. V návalu každodenních povinností tento cíl sice neplní, ale nového koníčka jen tak opustit nehodlá.
Podle Libuše Vendlové je její příběh obvyklý. "Jsou lidi, pro které se malování stane novou vášní, zvlášť ti, kteří v sobě probudí nové možnosti, pro některé je to jen experiment a kvůli času a nedostatku odhodlání zase odumře," popisuje.
Podle ní je to však důkaz toho, že výtvarného nadání není v populaci nedostatek a na úrovni amatérského umění může uspět skoro každý, jen když se na to "jde od lesa". To potvrzuje i jedna z Anetiných spolužaček, žačka ze střední umělecké školy. "Kdybych věděla, že existuje něco podobného, tak se za několik dní naučím víc, než se mi podařilo během dlouhých let ve škole," tvrdí.
Začít mohou nejen děti, ale i dospělí. "I dospělý člověk se může od svého věcného vnímání skutečnosti vymanit. Na víkendových workshopech tu jsou lidé, kteří začnou ráno naprosto dětskou kresbou a večer odcházejí s výtvorem hodným dospělého pokročilého výtvarníka," popisuje Vendlová.
Kdo je Betty Edwardsová
U nás možná novinka, která se teprve klube na svět, ve světě už jde o zavedenou, i když méně konzervativní metodu výuky výtvarného umění. Její zakladatelkou je Američanka Betty Edwardsová, specialistka v oboru umění a psychologie vnímání. Vytvořila praktický systém, jak člověk může pochopit způsob realistického vnímání vnímaného obrazu.
Analyzovala takzvaný R-mód, který je umístěn v pravé mozkové hemisféře, a
L-mód, který je racionální, analytický a jazykový. Ve své učebnici se pokouší nasměrovat vnímání žáků na R-mód, který pomáhá i v kresbě nebo malbě soustředit se na celek místo na řešení oddělených problémů. To v praxi znamená, že například místo nedokonalých obrysů tváře vnímáte dojmy, plochy.
Jak na to
"Jedním ze způsobů, kterým začínáme, je například kresba modelu, třeba z fotografie, vzhůru nohama. To vám zamezí kreslit to, co víte, například obličej, a kreslíte jen to, co vidíte. Jste tedy levou hemisférou méně ovlivnění," popisuje Libuše Vendlová a zdůrazňuje přitom rozdíl mezi slovy "víte" a "vidíte".
Mezi další "finty", jak člověka donutit opustit své pragmatické vidění, je i kresba mezer. Takže se nemaluje například obrys ruky, ale to "nic" mimo ni, tedy negativní kresba. Tím se daleko více posiluje vnímání vztahů a správná proporcionalita i perspektiva malovaných předmětů.
Lektoři vyučující touto metodou se nepokoušejí tvrdit, že z každého udělají génia během pár hodin. Ale mohou probudit zájem o pěkného koníčka i v lidech, kteří by to do sebe v životě neřekli. A jako v každém jiném oboru se z nich může vyloupnout extrémně nadaný jedinec, který do řemeslně perfektního výtvoru dokáže vnést originalitu a jehož díla se po jeho smrti mohou prodávat za desítky milionů korun.
