Bude se londýnský Big Ben řídit podle nového atomového času a nebo si

Bude se londýnský Big Ben řídit podle nového atomového času a nebo si starosvětsky ponechá ten z nedalekého Greenwiche? | foto: Profimedia.cz

Čas má místo Greenwiche určovat cesium, Britové si to berou osobně

  • 38
Na padesát vědců zasedá na okraji Londýna, aby pod patronací britské akademie věd projednali novou definici času. Ta by se měla zcela obejít bez slunečního času měřeného podle hvězdárny v Greenwichi a dát přednost času atomovému, který je měřen oscilací cesia. Britové si však ztrátu takzvaného GMT berou velmi osobně.

Nová definice by měla uvrhnout dosud panující GMT (čas na greenwichském poledníku považovaný za "světový") v zapomnění. Právě to vyvolává velké vášně v britském tisku, který v tom vidí ztrátu "120 let trvajícího symbolu velmocenské role viktoriánské Velké Británie", jímž GMT podle agentury AFP je.

Greenwich Mean Time (GMT)

se stal obecně uznávaným světovým časem od mezinárodní konference ve Washingtonu v roce 1884.

"Chápeme, že Britové bolestně pociťují ztrátu GMT," říká Elisa Ariasová, ředitelka Mezinárodního úřadu pro míry a váhy (BIPM), sídlícím v Sevres u Paříže. Je však podle ní třeba přizpůsobit definice všech jednotek a měr nejnovějším poznatkům vědy, které navíc poskytují údaje neměnné v důsledku změny prostředí.

Nová definice by se měla zcela oprostit od "slunečního času", založeného na rotaci Země kolem své osy a měřeného už přes 200 let na základě poledníku procházejícího hvězdárnou v Greenwichi. Má vycházet z "atomového času", daného oscilací atomu cesia. Tato časomíra se již od roku 1972 používá v podobě univerzálního koordinovaného času (UTC), vypočítaného v 70 laboratořích po celém světě v "atomových" hodinách.

Atomový čas je mnohem přesnější a liší se o zlomky sekundy od času definovaného rotací Země. Aby udržel krok se zemskou rotací, musí se téměř každoročně nastavovat o jednu sekundu, obdobně jako se v přechodném roce přidává v únoru do kalendáře jeden den.

Toto přizpůsobování přesnějšího času nepřesnému by nyní mělo podle návrhu vědců ustat, tedy opustit slaďování atomového času s GMT. Změna je nezbytná pro fungování telekomunikačních i satelitních sítí, především navigačních, jako je americká GPS i připravované sítě jako evropská Galileo, ruská Glonass a čínská Pej-tou. "Tyto sítě nutně potřebují synchronizaci na nanosekundy," zdůrazňuje Ariasová.

Za 600 let by se atomový čas lišil od slunečního o hodinu

Dosud některé systémy přidávanou přechodnou sekundu respektovaly, jiné ne, a jejich mezioperabilita tak byla narušena. Nynější zasedání proto připraví návrh na zrušení vkládané sekundy, lednová konference Mezinárodní telekomunikační unie (UIT) bude o jeho přijetí hlasovat. Pokud bude návrh přijat, začne se atomový čas postupně vzdalovat slunečnímu, a to o minutu za 60 až 90 let, a o hodinu asi za 600 let.

Další změny soustavy SI

Nových definic se v minulosti dočkaly i další základní jednotky. Například metr byl původně odvozen od délky zemského poledníku, později se začal užívat jeho prototyp umístěný v BIPM - tyč ze slitiny platiny a iridia. V roce 1983 však byla základní jednotka délky definována na základě rychlosti světla ve vakuu. V praxi pro běžné občany to ale nezměnilo nic.

Právě o to se ale opírá britský odpor proti změně. "Britský postoj vychází z toho, že bychom měli zůstat u reálného času tak, jak ho lidé pociťují, a který je založen na otáčení Země, nikoli na atomových hodinách," prohlásil státní tajemník pro vědu a univerzity David Willetts.

Jiní ale v tomto postoji spatřují oživení staré britsko-francouzské rivality, protože BIPM "vítězící" nad GMT sídlí v Paříži. Zdrženlivá je ale i Čína, která je tradičně nedůvěřivá vůči čemukoli, co nevychází z "Říše středu".

Ve snaze zlomit odpor oponentů proto možná britská akademie věd Royal Society navrhne ponechat v nové definici otevřená dvířka pro budoucí další upřesnění. "Konference měr a vah může být pověřena uvažovat o jiných způsobech, jak sladit čas s rotací Země," naznačila Ariasová. Například přidat hodinu jednou za několik set let. "Na hodinové skoky jsme si již zvykli zavedením letního času, a v tomto případě by to nijak časté nebylo," dodala.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video