Kovářová nechala zpracovat tabulku, která stanovuje, v jakých relacích by se mělo výživné podle věku dítěte pohybovat. Konečná suma se samozřejmě může ještě měnit například podle speciálních potřeb dítěte nebo podle regionu, kde rodina žije.
alimenty0 až 5 let - 9 až 13 % 6 až 9 let - 11 až 15 % 10 až 14 let - 14 až 18 % 15 až 17 let - 17 až 21 % 18 a více let - 20 až 24 % |
Ministryně počítá s tím, že by se doporučující tabulka začala v praxi v rámci pilotního testování používat už letos v květnu. Testování potrvá zhruba rok a po zhodnocení by ji měli soudci začít rutinně využívat.
Tabulka má být pouze doporučením pro soudce. Ti budou mít při rozhodování stále konečné slovo. Na tvorbě limitů se ale sami soudci podíleli a ministerstvo proto předpokládá, že se jich budou držet. Výživné nemá být podle ministryně definitivně omezeno žádnou minimální ani maximální hranicí. Pokud rodiče nebudou s vyměřenými alimenty souhlasit, měli by mít možnost dovolání k Nejvyššímu soudu.
"Nechci předjímat, jestli se kolegové budou novinkou řídit," řekl předseda Soudcovské unie Tomáš Lichovník. Zároveň odmítl i odhadnout, jestli se od května zvedne počet žádost o změnu výše alimentů.
Alimenty podle Daniely KovářovéStáhněte si celý návrh ministryně na změnu výživného |
Lidé se změnou souhlasí
Ministerstvo si také nechalo zpracovat průzkum názorů občanů na chystanou změnu. Podle něj s existencí pravidel pro určování výše výživného souhlasí téměř sedmdesát procent respondentů.
Necelých čtyřicet procent z nich je přitom přesvědčeno, že by rodič, který dítě ve své péči nemá, měl platit 11 až 20 procent ze svého platu, necelých třicet procent dotazovaných se přiklánělo k návrhu platit na dítě 21 až 30 procent z platu.
"Jsem velmi ráda, že se nám podařilo debatu řešící dosavadní nejednotnou praxi v určování výživného nejen otevřít, ale také dovést k podobě doporučující sjednocující tabulky. Mám za to, že by měla přispět k tomu, aby se všechny děti podílely na životní úrovni svých rodičů stejně, bez ohledu na to, v které části republiky žijí, a aby byly dostatečně zohledněny jejich individuální potřeby," uvedla Kovářová.
Na návrhu se kromě ministerstva spravedlnosti podíleli i pracovníci ministerstva práce a sociálních věcí, soudci a předsedkyně nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová.
Změny kolem alimentů
Otázka výživného přitom poslední dobou prochází řadou změn. Od ledna nový trestní zákon zpřísnil tresty za neplacení alimentů. Neplacení výživného se po čtyřech měsících stává trestným činem a dlužníkovi hrozí až pět let vězení. Alimenty je možné vymáhat soudně i pomocí exekutora.
Na konci ledna zase postoupil ve Sněmovně do druhého čtení návrh zákona poslanců ČSSD, který stanovuje minimální výživné na dítě. Rodič, který nemá dítě v péči, by měl platit měsíčně alespoň 1400 korun na dítě do šesti let věku a 1680 korun na starší dítě. ČSSD také navrhuje takzvané náhradní výživné ve výši půlky minimálního výživného.
Ještě vyšší minimální výživné by pak platili bohatší rodiče, až 13 200 korun na dítě měsíčně. Výživné by se pravidelně valorizovalo spolu s růstem životního minima.
Měla by podle vás výše alimentů růst s věkem dítěte?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 úterý 6. dubna 2010. Anketa je uzavřena.
