Na tiskové konferenci u příležitosti Evropského antibiotického dne o tom informoval ministr zdravotnictví Tomáš Julínek. Situace je podle něj vážná v celé Evropě
Antibiotika jsou účinná pouze proti bakteriálním infekcím, při virových onemocněních, jakými jsou i běžné nachlazení nebo chřipka, nepomáhají. "Nedá se tak předejít ani komplikacím při léčbě," upozornil primář oddělení klinické mikrobiologie a antibiotické stanice Nemocnice Na Homolce Vlastimil Jindrák.
Podle ministra je hlavním důvodem nadbytečného předepisování antibiotik často tlak pacientů. Rodiče jsou radši, když lékař dětem předepíše antibiotika, a očekávají, že tak usnadní léčbu.
Svou roli hraje i alibismus některých lékařů, kteří místo vysvětlení rodičům antibiotika předepíší, řekl Julínek.
Antibiotika ale nejsou bez vedlejších účinků. Jejich nadužívání způsobuje u bakterií odolnost (rezistenci) k antibiotické léčbě a onemocnění jsou hůře zvládnutelná.
Odolnost se v evropských zemích liší. Česko má největší problém s nemocničními nákazami, kde se pohybuje rezistence mezi 10 až 25 procenty. Nejlepší byl stav ve Skandinávii, nejhorší ve Francii, Británii a na jihu Evropy.
U jiných onemocnění je ale situace v České republice příznivá. "Třeba pneumokok, o kterém se teď hodně mluví, je u nás dobře citlivý k základním antibiotikům," sdělil Jindrák. S pneumokoky má ale naopak problém Francie, Rumunsko a Bulharsko, kde rezistence dosahovala až 50 procent.
Česko se do čela sedmadvacítky postaví v lednu. Vedení EU převezme po Francii, v pololetí ho předá Švédsku. Ministerstvo zdravotnictví se chce v době předsednictví soustředit na elektronické zdravotnictví a finanční udržitelnost péče. K nim přibyla antibiotika.
