Jejich počet je pro Českou republiku smutnou vizitkou - je jich tu absolutně nejvíc a téměř třikrát tolik než například ve Švédsku.
Seveřanům je vůbec - soudě podle dat, která nově shromáždil Český statistický úřad - hodně co závidět. Švédové (platí to pro muže, protože u žen vedou Francouzky) se dožívají vůbec nejdelšího věku: v průměru více než 77 let. Možná i proto, že je mezi Švédy v celé Evropě nejméně kuřáků.
"Je to dáno i velkou vyspělostí této severské země," říká demografka Jitka Rychtaříková z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity. "Naopak Portugalsko s nejnižší délkou života v Evropské unii bylo poměrně dlouho zaostalé, mezi starými lidmi bylo mnoho analfabetů," dodává.
Češi dosud nežijí ani tak dlouho jako Portugalci. Ale velmi rychle se to mění - Čechům se prodlužuje věk nejrychleji v Evropě, od pádu komunismu o celé čtyři roky. Ženy se průměrně dožívají 78 let, muži 72. "Je to bezesporu dáno velkým pokrokem v medicíně, změnou životního stylu a stravy," říká Rychtaříková.
Ubylo i kuřáků: ještě v roce 1996 jich bylo mezi muži 40 procent, nyní "jen" 33 procent. Z kandidátských zemí jsou na tom s dlouhověkostí lépe než Češi jen Kypřané, Malťané a Slovinci.
Jana Bondyová z Českého statistického úřadu má pro relativně dlouhý život Malťanů a Kypřanů vysvětlení: "Patrně není náhoda, že zmíněné národy žijí ve Středomoří." Na Středomoří oceňují zdravotničtí experti především tamější stravu, bohatou na vlákninu a olivový olej, což chrání před řadou civilizačních chorob.
Žádná dieta to však není, a když se k tomu přidá oblíbená jižanská siesta, je to zřejmě vysvětlení, proč jsou například Řekové nejtlustším národem v Evropě. "Asi se i málo hýbou," míní expertka na hubnutí Iva Málková.
U Čechů to naopak s obezitou není až tak zlé, jak se často říká. S 20 procenty u žen a 16 procenty obézních mužů jsou na tom Češi například lépe než Angličané. "Mýtus o vyhublých Angličankách padá," upozorňuje Bondyová.
Žebříček příčin úmrtí je všude stejný: vedou infarkty a rakovina. U infarktů Češi zabodovali, úmrtnost na ně se za posledních deset let snížila o celou třetinu. Vůbec nejméně však na nemoci srdce umírají Francouzi: "jen" každý třetí občan, zatímco jinde každý druhý. (Vědci to vysvětlují takzvaným francouzským paradoxem: mírná konzumace červeného vína, u Francouzů tak oblíbená, srdci prospívá.)
Naopak rakovina Čechy hodně trápí. Umírají na ni nejčastěji ze všech kandidátských zemí, více než Slováci či Maďaři, a dokonce dvakrát více než Bulhaři a Rumuni. Podle expertů je to daň za prodlužování lidského věku. Protože s infarkty si vyspělé země snáze poradí, na lidi pak číhá s větší pravděpodobností až rakovina.
Budeme jezdit k lékaři přes hranice? Čeští pacienti budou moci po vstupu do unie cestovat za léčením i za hranice. Překážkou však mohou být peníze. Zdravotní péče není v západní Evropě nic levného. Kdybychom se chtěli dožít co nejvyššího věku, měli bychom se zavčas přestěhovat do Francie či Švédska. V Řecku nás může lákat zase největší počet zubařů, a tedy teoreticky největší naděje, že člověk přijde v ordinaci brzy na řadu. Až budeme potřebovat transplantaci orgánu, přejme si být v Rakousku či Španělsku - tamější lékaři provádějí nejvíce těchto zákroků v Evropské unii. A vůbec nejkvalitnější zdravotnictví je - měřeno penězi - v sousedním Německu, které na něj vydává nejvíc: přes 10 procent hrubého domácího produktu. Zmíněné žebříčky vyplývají z dat, jež shromáždil Český statistický úřad. Zákonitě nastolují otázku: budou moci čeští pacienti po vstupu do EU cestovat za doktorem podle vlastního uvážení? Odpověď zní: více než dnes, ale ne neomezeně. Kratší čekání na operaci? Může nastat spor o to, co je "neúměrně dlouhé čekání". Podle Švece už však takové spory Evropský soudní dvůr v rámci unie soudně řešil - a většinou dal za pravdu pacientům. Pro české pacienty to však neznamená automaticky otevřené dveře. "Evropské normy umožňují výjimku, pokud by to vedlo ke zhroucení zdravotnického systému státu," tvrdí Švec. A péče v Německu je například osmkrát dražší než v Česku. U transplantací je turistika prozatím vyloučena. Jak uvedl Štefan Vítko z České transplantologické společnosti: "Každá evropská země má svou vlastní čekací listinu a žádné společné se nepřipravují." Pacienti hodně připlácejí A ještě jeden detail: kvantita automaticky neznamená kvalitu, tudíž ani mnoho zubařů nezajišťuje Řekům skvělý chrup. Jak říká Jiří Pollak, český stomatolog žijící ve Švýcarsku: "V Řecku pracuje většina zubařů jen půl dne. A bohatí Atéňané jezdí za kvalitními zubaři do Londýna či Curychu." Právě Švýcaři mají chrup dokonalý, dbají totiž na prevenci. Byli k ní vedeni osvětou i ekonomicky: služby švýcarských stomatologů patří k nejdražším na světě. |