Znamená to, že se sklenky nedotknou vůbec, nebo jen velmi zřídka čtyři lidé z deseti. Zhruba každý sedmý dospělý, což je víc než 1,1 milionu lidí, pije prakticky denně, ale abstinentů je už jen o jedno procento méně než denních pijáků. Jak jsou na tom jinde? Třeba průzkum financovaný britskou vládou ukázal, že aspoň jednou týdně se opije 1,2 milionu Britů (a Britek). Organizace Anonymní alkoholici považuje 1,5 milionu Italů za "otroky alkoholu" a dalších pět milionů za "těžké pijany". Uhasínající žízeň Čechů však zatím neznamená, že by alkoholiků mezi nimi valem ubývalo. "Žádnou takovou změnu nepociťujeme," řekl vedoucí lékař protialkoholního oddělení v Praze U Apolináře Petr Popov. "Ale závislost na alkoholu se vytváří delší dobu. Pokud by spotřeba stále klesala, mohlo by se to časem projevit." Za klesající poptávku po alkoholu může hlavně hospodářská recese a propad reálných příjmů. Proto také stoupá obliba slabších a levnějších piv. Jak tvrdí například pivovarnický expert Antonín Kratochvíle, může to být i tím, že víc lidí než dřív musí v práci podávat maximální výkon a nemůže si dovolit přijít do zaměstnání s hlavou otupenou včerejším popíjením silného piva. Češi jsou tradičně největšími pijáky piva, v roce 1997 dosáhla spotřeba 162 litrů na hlavu. V Německu to bylo podle tamního svazu pivovarů jen 131 litrů, ale v samotném Bavorsku 181 litrů. V odpovědi na otázku "Kterou značku piva pijete nejčastěji?" obsadily v průzkumu první tři místa značky Radegast (17,2 procenta), Gambrinus (16,7 procenta) a Pilsner Urquell (8,1 procenta).
20. ledna 1999
