Způsoby, jak se opíjejí laboratorní myšky, zkoumali vědci z Washingtonské univerzity v americkém Seattlu. Myši si mohly v klecích vybírat, jestli budou pít vodu nebo roztok alkoholu, a v jakém množství. Bezpracné opíjení však nebylo zadarmo - výzkumníci myšky genově upravili tak, že se v nich tvořilo různé množství neuropeptidu Y. Tato látka v organismu funguje jako takzvaný neurotransmiter či mediátor - přenáší vzruchy z konce nervového vlákna na další buňku.
Výzkumníci zjistili, že když myším neuropeptid Y v organismu chyběl, mohly si dopřát více alkoholu a snášely ho docela dobře. Zato hlodavci s vyšší hladinou této látky se opili velice snadno. Z toho se dá usoudit, že neuropeptid Y ovlivňuje schopnost organismu snášet alkohol.
Neuropeptid Y se vyskytuje i v lidském organismu a je o něm už známo, že ovlivňuje i stravovací návyky a reakce na stres. Vědci se nyní snaží zjistit, zda některé léky nedokážou ovlivnit jeho působení v těle tak, aby bylo možné léčit alkoholismus a přejídání
Výzkumníci zjistili, že když myším neuropeptid Y v organismu chyběl, mohly si dopřát více alkoholu a snášely ho docela dobře. Zato hlodavci s vyšší hladinou této látky se opili velice snadno. Z toho se dá usoudit, že neuropeptid Y ovlivňuje schopnost organismu snášet alkohol.
Neuropeptid Y se vyskytuje i v lidském organismu a je o něm už známo, že ovlivňuje i stravovací návyky a reakce na stres. Vědci se nyní snaží zjistit, zda některé léky nedokážou ovlivnit jeho působení v těle tak, aby bylo možné léčit alkoholismus a přejídání
 Znalost látek, které v těle ovlivňují opilost, by mohla v budoucnu snížit počet bílých myšek viděných alkoholiky. |
