Test lahví s rychlými zátkami, při němž nikdo z hodnotitelů nevěděl, jakou značku právě boduje, prokázal, že naprostá většina sektů na trhu je kvalitních. Ve stobodovém hodnocení obdržela zhruba polovina lahví kolem osmdesáti bodů a jen výjimečně se pohybovaly kolem šedesáti bodů.
Ve čtenářské anketě, která test sektů v laboratoři doprovázela, zvítězil polosuchý Bohemia Sekt. Vkus čtenářů se shodl i s názorem hodnotitelské komise, neboť ta dala stejné značce nejvyšší počet bodů.
Některé z lahví koupených pro test v běžných obchodech se však jako sekty pouze tvářily. Například italská láhev Danese L'Ombareta má - jak pro lepší orientaci zákazníka ostatně stanoví zákon - přelepku s česky psaným textem, že jde o bílé šumivé víno. Dovozce však neumí italsky nebo jenom prostě lže. Na originální etiketě je italsky napsáno, že ve skutečnosti jde o víno perlivé čili uměle sycené kysličníkem uhličitým.
Už průměrný piják vína přitom ví, že z vína uměle syceného kysličníkem uhličitým, na rozdíl od vína kvašeného čili sektu, většinou jenom při trochu větší konzumaci bolí hlava.
Pamětníci relativně kvalitního sektu Sovetskoe Igristoe zase možná v obchodě sáhnou po láhvi Ruskoe Igristoe. Viněta vzbuzuje azbukou a hologramem dojem originálu dovezeného ze zahraničí. Kdo ale láhev otočí, z malé etikety se dozví, že jde o perlivé víno firmy Sovimport s.r.o. z Mariánských Lázní, která hrozny skutečně dovezla z východu - neurodily se však v Rusku, ale na Slovensku.
Není náhodou, že oběma vínům udělila šestičlenná porota v porovnání se sekty nízký počet bodů.
Profesionály v porotě zastupovali výrobci sektů z Moravy i Čech, obchodník s vínem a vedoucí senzorické laboratoře, laiky pak lékař. Test vedl vysokoškolský profesor Vilém Kraus, který révu vinnou šlechtí a o víně přednášel na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Lednici na Moravě.
"Naprostá většina sektů je vynikající, je vidět, že na trhu už lze koupit kvalitu za rozumnou cenu," řekla okamžitě po hodnocení dvaceti vín vedoucí laboratoří Vína Bzenec a.s. Marie Houdková. V šestičlenné porotě, která v senzorické laboratoři Vysoké školy chemicko-technologické v Praze pravidelně hodnotí vína pro MF DNES, seděla poprvé a pořádně se zapotila. U každého vzorku, který jí asistentka v zákulisí nalila a poté okénkem podala, nejdříve proti bílému papíru hodnotila čirost, velikost bublinek a barevný odstín. Poté bodovala čistotu a intenzitu vůně a teprve pak se napila. Jen co plnost, harmonii a čistotu chuti obodovala a napsala do tabulky, v kóji laboratoře se už otevíralo okénko s další anonymní skleničkou.
Není tedy divu, že naprostá většina členů komise během testu své skleničky nedopíjela a vylévala do připravené kádinky.
Ve čtenářské anketě, která test sektů v laboratoři doprovázela, zvítězil polosuchý Bohemia Sekt. Vkus čtenářů se shodl i s názorem hodnotitelské komise, neboť ta dala stejné značce nejvyšší počet bodů.
Některé z lahví koupených pro test v běžných obchodech se však jako sekty pouze tvářily. Například italská láhev Danese L'Ombareta má - jak pro lepší orientaci zákazníka ostatně stanoví zákon - přelepku s česky psaným textem, že jde o bílé šumivé víno. Dovozce však neumí italsky nebo jenom prostě lže. Na originální etiketě je italsky napsáno, že ve skutečnosti jde o víno perlivé čili uměle sycené kysličníkem uhličitým.
Už průměrný piják vína přitom ví, že z vína uměle syceného kysličníkem uhličitým, na rozdíl od vína kvašeného čili sektu, většinou jenom při trochu větší konzumaci bolí hlava.
Pamětníci relativně kvalitního sektu Sovetskoe Igristoe zase možná v obchodě sáhnou po láhvi Ruskoe Igristoe. Viněta vzbuzuje azbukou a hologramem dojem originálu dovezeného ze zahraničí. Kdo ale láhev otočí, z malé etikety se dozví, že jde o perlivé víno firmy Sovimport s.r.o. z Mariánských Lázní, která hrozny skutečně dovezla z východu - neurodily se však v Rusku, ale na Slovensku.
Není náhodou, že oběma vínům udělila šestičlenná porota v porovnání se sekty nízký počet bodů.
Profesionály v porotě zastupovali výrobci sektů z Moravy i Čech, obchodník s vínem a vedoucí senzorické laboratoře, laiky pak lékař. Test vedl vysokoškolský profesor Vilém Kraus, který révu vinnou šlechtí a o víně přednášel na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Lednici na Moravě.
"Naprostá většina sektů je vynikající, je vidět, že na trhu už lze koupit kvalitu za rozumnou cenu," řekla okamžitě po hodnocení dvaceti vín vedoucí laboratoří Vína Bzenec a.s. Marie Houdková. V šestičlenné porotě, která v senzorické laboratoři Vysoké školy chemicko-technologické v Praze pravidelně hodnotí vína pro MF DNES, seděla poprvé a pořádně se zapotila. U každého vzorku, který jí asistentka v zákulisí nalila a poté okénkem podala, nejdříve proti bílému papíru hodnotila čirost, velikost bublinek a barevný odstín. Poté bodovala čistotu a intenzitu vůně a teprve pak se napila. Jen co plnost, harmonii a čistotu chuti obodovala a napsala do tabulky, v kóji laboratoře se už otevíralo okénko s další anonymní skleničkou.
Není tedy divu, že naprostá většina členů komise během testu své skleničky nedopíjela a vylévala do připravené kádinky.
