Někdy kolem roku 1400 si všiml jemenský pastýř, že když jeho kozy spásly z keřů načervenalé bobule, začaly trojčit a čile běhat po pláni. Pastýř se s nezvyklým jevem svěřil mnichovi. Ten natrhal bobule, povařil je a po destilaci získal hořký nápoj. Oplýval silou zahánějící spánek a únavu. Nakolik je legenda pravdivá, nevíme.
Faktem je, že kávovník pochází z Afriky, pravděpodobně z etiopské oblasti Kaffa. Odtud se rychle rozšířil do Jemenu, Arábie a především do Egypta, kde získal neobyčejnou popularitu. V druhé polovině 16. století překročila káva hranice Evropy. Byla to doba velkých plachetnic brázdících Středozemní moře. Na jedné z nich se někdy kolem roku 1570 káva dostala do Benátek, přístavu s vyhlášeným trhem pro zboží z arabských a asijských zemí.
Zásluhu na dovozu novinky měl Paduan Propero Alpino, známý botanik a fyzik. Charakteristické vlastnosti rostliny pak popsal v knize De Planctis Aegyptii et de Medicina Aegiptiorum. Dalším velkým propagátorem kávy v Evropě se stal benátský soudce a ambasador Benátské republiky G. Fransesco Morosini. V roce 1572 píše ve své zprávě z Konstantinopole mimo jiné: "Zdejší lidé se scházejí několikrát denně v malých krámcích. V družné náladě zde popíjejí tmavý a horký nápoj," sděluje.
S přibývajícími léty vznikají první kavárny i v Benátkách. Obchod s kávou jen kvete, káva se stává módní záležitostí a všichni chtějí ochutnat zázračný nápoj. V roce 1640 je ve městě otevřen první ochod s kávou a později další v Turíně, Janově, Miláně, Florencii, Římě a Neapoli. Ne pro všechny je však káva zázrakem. Fanatičtí křesťané považovali její pití za hřích. Dokonce naléhali na papeže Klementa VII., aby věřícím zakázal pít "ďáblův nápoj".
Traduje se, že papež, dřív než vynesl soud, kávu ochutnal. Když se napil ze šálku vonného nápoje, označil jeho chuť za skvělou. "Byl by hřích, nechat ho pít pouze nevěřící! Porazme Satana požehnáním tomuto nápoji, který neobsahuje nic pro křesťany závadného!" Lepší reklamu, požehnání přímo od papeže, káva dostat nemohla. Stal se z ní "nápoj také pro křesťany".
A později, v 18. století, je pro změnu "nápojem intelektuálů". Káva zaujala nejen jako "životabudič", ale i svými léčivými účinky. "Je to opravdový všelék," píše se v listě vytištěném v Miláně v roce 1801 a podepsaném vyhlášenými lékařskými kapacitami. Kult kávy v Itálii trvá dodnes. Kavárny jsou stále vyhledávané a znovu je obnovována jejich stará a pitoreskní atmosféra. Café Florian na náměstí San Marco v Benátkách je nejlepším příkladem. Rubínově zbarvené samety, nenápadná světla a malé stolky lákají také v Café Greco v Římě, Pedrecchi v Padově, Michelangelo ve Florencii a Barrati v Turíně. Káva, ten báječný nápoj, tu chutná nejlíp.
Co to je, když se řekne...
Espresso
Správné vyluhování kávy trvá kolem 25 vteřin. Barva dva až tři milimetry silné pěny je oříškově hnědá. Pěna musí být hutná a bez bílých či černých skvrn. Podává se v malých šálcích (70 cl).
Cappuccino all´ italiana
Šálek naplněný piccolo espressem, k němuž se přidá napěněné mléko. Podává se ve velkých šálcích (165 cl) a zdobí čokoládou.
Caffé Macchiato
Šálek "caffé" (120 cl) se naplní silným espressem a přidají se k němu dvě polévkové lžíce napěněného mléka.
Caffé Vienesse
Káva podávaná ve velkých šálcích či sklenicích s našlehanou smetanou a ozdobená čokoládou.
Irish caffé
Jedno velmi horké espresso, dvě polévková lžíce smetany, dvě čajové lžičky hnědého cukru, čtyři polévkové lžíce irské whisky. Do sklenice nahřáté párou se nalije horká káva, přidá cukr a whisky. Na hladinu nápoje se opatrně nalije smetana přes bříško nahřáté barové lžičky. Nápoj se podává po jídle.
Frapé
Do kávy se přidá mléko a kostky ledu na ochlazení. Spolu s cukrem se nápoj promíchá v šejkru. Podává se ve vysokých sklenicích, zdobí šlehačkou.
Faktem je, že kávovník pochází z Afriky, pravděpodobně z etiopské oblasti Kaffa. Odtud se rychle rozšířil do Jemenu, Arábie a především do Egypta, kde získal neobyčejnou popularitu. V druhé polovině 16. století překročila káva hranice Evropy. Byla to doba velkých plachetnic brázdících Středozemní moře. Na jedné z nich se někdy kolem roku 1570 káva dostala do Benátek, přístavu s vyhlášeným trhem pro zboží z arabských a asijských zemí.
Zásluhu na dovozu novinky měl Paduan Propero Alpino, známý botanik a fyzik. Charakteristické vlastnosti rostliny pak popsal v knize De Planctis Aegyptii et de Medicina Aegiptiorum. Dalším velkým propagátorem kávy v Evropě se stal benátský soudce a ambasador Benátské republiky G. Fransesco Morosini. V roce 1572 píše ve své zprávě z Konstantinopole mimo jiné: "Zdejší lidé se scházejí několikrát denně v malých krámcích. V družné náladě zde popíjejí tmavý a horký nápoj," sděluje.
S přibývajícími léty vznikají první kavárny i v Benátkách. Obchod s kávou jen kvete, káva se stává módní záležitostí a všichni chtějí ochutnat zázračný nápoj. V roce 1640 je ve městě otevřen první ochod s kávou a později další v Turíně, Janově, Miláně, Florencii, Římě a Neapoli. Ne pro všechny je však káva zázrakem. Fanatičtí křesťané považovali její pití za hřích. Dokonce naléhali na papeže Klementa VII., aby věřícím zakázal pít "ďáblův nápoj".
Traduje se, že papež, dřív než vynesl soud, kávu ochutnal. Když se napil ze šálku vonného nápoje, označil jeho chuť za skvělou. "Byl by hřích, nechat ho pít pouze nevěřící! Porazme Satana požehnáním tomuto nápoji, který neobsahuje nic pro křesťany závadného!" Lepší reklamu, požehnání přímo od papeže, káva dostat nemohla. Stal se z ní "nápoj také pro křesťany".
A později, v 18. století, je pro změnu "nápojem intelektuálů". Káva zaujala nejen jako "životabudič", ale i svými léčivými účinky. "Je to opravdový všelék," píše se v listě vytištěném v Miláně v roce 1801 a podepsaném vyhlášenými lékařskými kapacitami. Kult kávy v Itálii trvá dodnes. Kavárny jsou stále vyhledávané a znovu je obnovována jejich stará a pitoreskní atmosféra. Café Florian na náměstí San Marco v Benátkách je nejlepším příkladem. Rubínově zbarvené samety, nenápadná světla a malé stolky lákají také v Café Greco v Římě, Pedrecchi v Padově, Michelangelo ve Florencii a Barrati v Turíně. Káva, ten báječný nápoj, tu chutná nejlíp.
Co to je, když se řekne...
Espresso
Správné vyluhování kávy trvá kolem 25 vteřin. Barva dva až tři milimetry silné pěny je oříškově hnědá. Pěna musí být hutná a bez bílých či černých skvrn. Podává se v malých šálcích (70 cl).
Cappuccino all´ italiana
Šálek naplněný piccolo espressem, k němuž se přidá napěněné mléko. Podává se ve velkých šálcích (165 cl) a zdobí čokoládou.
Caffé Macchiato
Šálek "caffé" (120 cl) se naplní silným espressem a přidají se k němu dvě polévkové lžíce napěněného mléka.
Caffé Vienesse
Káva podávaná ve velkých šálcích či sklenicích s našlehanou smetanou a ozdobená čokoládou.
Irish caffé
Jedno velmi horké espresso, dvě polévková lžíce smetany, dvě čajové lžičky hnědého cukru, čtyři polévkové lžíce irské whisky. Do sklenice nahřáté párou se nalije horká káva, přidá cukr a whisky. Na hladinu nápoje se opatrně nalije smetana přes bříško nahřáté barové lžičky. Nápoj se podává po jídle.
Frapé
Do kávy se přidá mléko a kostky ledu na ochlazení. Spolu s cukrem se nápoj promíchá v šejkru. Podává se ve vysokých sklenicích, zdobí šlehačkou.
