V dětském pokoji by měl být dostatek volného prostoru na hraní a řádění.

V dětském pokoji by měl být dostatek volného prostoru na hraní a řádění. | foto: Devoto

Pět věcí, které by podle psycholožky neměly chybět v dětském pokojíčku

  • 39
Dítě formují citové vazby s jeho nejbližšími, celková rodinná atmosféra a přístup rodičů. Na utvoření jeho osobnosti má ale určitý vliv i dětský pokoj, který rodiče dítěti zařídí. Později korigují jeho vzhled a nastavují mantinely, co je v pokoji možné a co už nikoliv.

Dětský pokoj je světem, ve kterém děti v ideálním případě chtějí trávit svůj čas. Kromě bezpečnosti by se rodiče měli zaměřit i na to, aby měly děti v pokoji dost volného místa na hraní a aby nebyl příliš zavalen nábytkem a hračkami. 

"Dětský pokoj by neměl být pro dítě příliš stísňující. Měl by tam být dostatek volné plochy v kontrastu s množstvím nábytku. Menší dítě tam bude mít dost místa na hraní a i na větší to bude lépe působit, protože bude pokoj vzdušnější. Do pokoje by se také mělo dostat dostatečné množství přirozeného světla z venkovního prostředí," myslí si psycholožka Eva Königsmarková.  

Vlastní teritorium

Pokud má dítě pokoj se sourozencem, měli by mít oba sourozenci pocit, že mají v pokoji každý svůj vlastní prostor – svou postel, svůj stůl, poličku či nějaký koutek, kde se cítí dobře a kde je jen jejich teritorium. Pocit vlastního osobního místa v domácím prostředí je důležitý pro každého člověka již od útlého věku.

Barva pokoje a nábytku je bezpochyby prvkem, který na dětskou psychiku a energii může celkem citelně působit. Do dětského pokoje bychom ve velké míře neměli vybírat barvy příliš tmavé a ponuré. Barvu bychom měli volit podle osobnosti a založení dítěte a podle toho, jak chceme na dítě působit.

"Pro hodně akční až hyperaktivní dítě vybereme tlumenější tóny, které je trochu zklidní. U pasivnějších dětí pak můžeme vymalovat nebo pověsit závěsy nějaké výraznější barvy, abychom je podpořili v aktivitě a činorodosti," radí rodičům psycholožka.

 Dětský pokoj by měl do značné míry kopírovat věk dítěte, protože každý má jiné potřeby. Co by v něm podle Evy Königsmarkové nemělo chybět?

1. Kvalitní postel a matrace

Důležitou součástí každého dětského pokoje je kvalitní postel a matrace. Měla by stát v klidné části místnosti, hlavu by mělo mít dítě u stěny nebo v rohu, přináší to pocit bezpečí a kvalitnější spánek.

2. Psací stůl, židle a nástěnka

Školákům by v pokoji neměl chybět pracovní stůl s dostatečně velkou plochou, šuplíky na školní potřeby a učebnice a nástěnka.

3. Úložné prostory

Součástí pokoje by měly být různé skříně, skříňky, poličky, šuplíky či krabice. Nejvhodnější je tematicky je rozdělit na oblečení, knihy, hračky apod., aby měly všechny věci své místo.

"Nejpoužívanější hračky by samozřejmě měly dítěti zůstat na blízku a na očích, protože jsou součástí jeho světa a jeho svět charakterizují," dodává psycholožka s tím, že jim můžete vyhradit místo na poličce. 

4. Dostatek prostoru

Bylo by dobré, aby mělo dítě tolik hraček, kolik opravdu potřebuje. Nedopusťte, aby pokoj byl hračkami přímo "zavalen" a dítě nakonec nevědělo, ke které hračce dříve skočit. To pouze podporuje roztěkanost, důležité je ale vytvořit si k hračkám osobní vztah. Množství hraček a jejich typ určují rodiče, případně prarodiče, a proto by je měli určitým způsobem korigovat a promýšlet. Pokoj by neměl být ani zatarasen velkým množstvím nábytku.

5. Volnost ve výzdobě

Dítě by také mělo mít možnost ovlivnit to, jaká je v jeho pokoji výzdoba, jaké obrázky se v pokoji nacházejí či zda tam bude mít třeba v pubertě plakáty. "Přeci jen je to teritorium dítěte, které odráží jeho osobnost, to by mělo už při vstupu do pokojíčku být znatelné," uzavírá výčet psycholožka s tím, že další vybavení již záleží hlavně na osobnosti dítěte.

, pro iDNES.cz